Pochybení podle antimonopolního úřadu spočívá v tom, že úřad vydával jednotlivým uchazečům podklady k tendru na přepisovatelných flash discích, a není tedy možné zpětně ověřit, že všichni uchazeči dostali shodné informace. Disky sice byly předávány na základě protokolu, ten však neuvádí žádné bližší informace o obsahu médií, například ani přesný počet obsažených souborů, argumentuje ÚOHS.
Podle něj někteří uchazeči dostali verzi ochuzenou o některé údaje, a nešlo přitom pouze o začernění osobních dat, což už v minulosti ministerstvo dopravy připustilo. V takzvané anonymizované verzi podle ÚOHS kromě osobních údajů osob, které materiál zpracovávaly, chyběly i jiné dokumenty, některé se od první verze zcela lišily.
Kromě toho měli úředníci ministerstva dopravy pochybit tím, že v podmínkách soutěže uvedli, že se má síť zpoplatněných komunikací rozšířit o 900 kilometrů silnic první třídy a vymínilo si možnost tento rozsah do budoucna změnit.
Ministerstvo v sedmdesátistránkovém rozkladu uvádí, že použití flash disků pro rozsáhlou dokumentaci stávajícího mýtného systému je zákonné, úřad prý neřešil podstatu změn anonymizované verze datových nosičů. Podle ministerstva by totiž úřad zjistil, že nešlo o věcné změny, ale o nepodstatnosti typu vypuštění záhlaví dokumentu, které nemohly mít vliv na předložené nabídky.
„Úřad pouze stručně uvedl, že již sama skutečnost, že disky nejsou identické, byla způsobilá ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, což považuje ministerstvo za zcela nesprávný právní závěr,“ napsalo ministerstvo.
Míní také, že uchazečům byl dostatečně vysvětlen předpokládaný rozsah zpoplatnění dálnic a silnic I. tříd k podání nabídky. Podle ministerstva je rozšíření zpoplatnění na silnicích I. třídy v zadávací dokumentaci pevně dané, naopak objektivně stejně jako v předchozím mýtném tendru v roce 2006 nelze na kilometr přesně určit počet všech nově zprovozněných dálnic, na kterém bude vybíráno mýtné.
„U nich jde tedy o předpokládaný odhad zpoplatněných úseků. To jsme již ale řešili s uchazeči při jejich dotazování se k zadávací dokumentaci. Tento fakt antimonopolní úřad při svém rozhodování ale nezohlednil,“ uvedl Ťok.
Ještě než antimonopolní úřad soutěž v první instanci zrušil, vybralo ministerstvo za vítěze sdružení CzechToll a SkyToll. Zvítězilo v konkurenci tří dalších uchazečů včetně současného správce mýta, společnosti Kapsch. Za desetiletou správu systému požadovala 10,75 miliardy korun včetně všech výkonnostních bonusů, což představuje téměř třetinu peněz, které ministerstvo dopravy předpokládalo na správu mýta vynaložit.
