Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Autorská práva české umělce neuživí, říká šéf organizace, která je zastupuje

  1:04aktualizováno  1:04
Zatímco práva po králi popu Michaelu Jacksonovi vydělávají dědicům miliony dolarů, v Česku si hudebníci ročně přijdou maximálně na desítky tisíc korun. Výběr peněz za užití písniček tu má na starosti mimo jiné Intergram, kterému šéfuje Martin Mařan. "Příjmy z práv v Česku nikoho neuživí," říká.

Martin Mařan | foto: MF DNES

Smrt Michaela Jacksona je nyní tématem číslo jedna. Hodně se skloňuje hodnota jeho autorských práv. Myslíte, že mohou dědice brzy vytáhnout z dluhů?
Záleží, jestli svá práva dávno neprodal. V anglosaském právu totiž můžete autorská práva prodat, to třeba v Česku nelze. Sám držel autorská práva Beatles. V těchto zemích je to bráno jako běžné zboží. Jistě měl především lukrativní smlouvy s vydavateli a výrazná procenta z prodeje. Věřím, že to všechno brzy jeho dluhy srovná.
Uživí české muzikanty tantiéma z práv?
Myslím, že z tantiémy v Česku nikdo nežije. Pro mnoho muzikantů je to příjemný vedlejší příjem, ale to je vše. Tady nejsme v Anglii nebo v USA, kde je normální, že uděláte jeden hit a jste na celý život zajištěný. V Česku je deset milionů lidí, čemuž odpovídají výdělky rádií a televizí, a to se projeví i v příjmech z užití děl. Je to úplně někde jinde.
Kolik od vás může ročně dostat nejúspěšnější český umělec?
Určitě může dostat až stotisícové částky. Navíc když je i autor, tak můžete spolu s příjmy od OSA dostat jednou tolik, ale do milionů to v Česku určitě nejde. Příjmy jednotlivých umělců vám neřeknu.
Když slyším píseň v rádiu, komu všemu z ní jdou peníze?
V případě písně v rádiu je to jedině OSA za autory a Intergram za ty, kteří píseň nahráli a vydali.
Dá se říci, o jakou sumu může jít v případě českého interpreta a jeho hodně hrané písně – řekněme rádiového hitu?
To se těžko odhaduje, řekněme, že opravdový hit může ročně pro umělce a výrobce vydělat 100 tisíc korun. Polovinu si rozdělí výkonní umělci a druhá polovina by šla pro výrobce, tedy nahrávací společnost. V případě, že interpret je i autor, tak třeba ještě jednou tolik.
Jak vůbec probíhá samo vybírání plateb za užití hudebních děl?
Správci, občanská sdružení nositelů práv, zastupují výrobce, umělce a autory při komunikaci s uživateli, hlavně s médii. Všichni dostávají stejně. U nás neexistuje exkluzivní smlouva, od nás dostává Karel Gott stejně jako nový objev. Rozdíly v příjmech spočívají pouze v hranosti.
Kde všude používání děl sledujete?
Snazší mapování je u rádií a televizí, těch není tolik. Horší je to u veřejných produkcích, třeba v restauracích, v hotelech, v diskotékách, obchodech, ale také na internetu. Zákon ukládá povinnost uživatelů se k platbám přihlásit. Jsme však realisté a víme, že sami bychom se asi nedočkali. Uživatele tak raději kontaktujeme sami. Používáme veřejné databáze restaurací, hotelů, snažíme se je urgovat po mailu, poštou, telefonicky.
Jak přesně probíhá monitoring médií z vaší strany? Máte na to nějakou firmu, či specializované oddělení?
V současné době samozřejmě vše probíhá elektronicky, naprostá většina vysílatelů používá různé selektory, užití té které písně je počítačově podchyceno a následně zpracováno jako podklad pro vyplacení odměny. Jsou to obrovské objemy dat, zpracováváme kompletní playlisty asi sedmdesáti rádií a sedmdesáti televizí, den po dni, hodinu po hodině, minutu po minutě.
Jaké máte nástroje, když odhalíte neplatiče? Co vám dovoluje zákon?
Jde o bezdůvodné obohacení, v zákoně je také zachycen princip při neoprávněném užití díla dvojnásobné sazby. Když poté vyloženě peníze vymáháme, užíváme upomínek, v krajních případech pak i soudů a exekutorů.
V jakých cifrách se vůbec poplatky pohybují, třeba v případě běžné restaurace, kde vyhrává rádio?
Nejde o žádné děsivé částky. U hospody, kde mají rádio, to mohou být třeba tři koruny denně. To mají na jednom pivu. Nejsou to zásadní sumy, které by měly podniky zničit. Ze strany firem jde spíše o neochotu se k této povinnosti přihlásit.
Koordinujete nějak výběr a výši poplatků s ostatními správci autorských práv, třeba s OSA?
Intergram a OSA vybírají poplatky zcela samostatně. Navíc se liší pole jejich působností. Zatímco OSA vybírá i za živé vystoupení, protože zastupuje autory, Intergram vybírá jen za zvuková komerční díla, která byla již zaznamenaná a zobchodovaná. Vždy je to o konkrétních a individuálních dohodách s uživateli, tudíž o koordinaci nemůže být řeč.

Kdo je Martin Mařan

Martin Mařan (43)

Vystudoval VŠE v Praze. Píše texty písní a je také autorem několika knih. Krátce byl předsedou Akademie populární hudby, šéfem Intergramu je od roku 1998.

Intergram

Vybírá peníze pro výkonné umělce a­také výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů, nikoliv autory. V Česku zastupuje k 80 tisícům nositelů práv a dědiců. V loňském roce vybral 372 milionů korun, přičemž náklady měl asi 52 milionů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.