Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Válka o autorské poplatky postihla už i knihovny, za výpůjčky zaplatí víc

  5:12aktualizováno  5:12
Po chystaném razantním zvýšení poplatků pro majitele restaurací či hoteliéry Ochrannému svazu autorskému (OSA) se hraje o zdražení pro další organizaci hájící autorská práva. Podle novely autorského zákona by si správce Dilie zastupující hlavně spisovatele či dramatiky mohl přijít ročně navíc nejméně na 60 milionů korun. Jde o poplatky za půjčování knížek a od provozovatelů kopírek.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Už od roku 2000 platí organizace, které nabízejí kopírování za úplatu, peníze organizaci Dilia jako náhradní plnění za případné kopírování autorských děl. Podobný systém u nás platí například i u paměťových karet či jiných médií, kdy se odvádějí peníze hlavně autorům a interpretům hudby.

Zatímco dosud poplatek závisí na počtu kopií, počítá novela zákona, která je ve Sněmovně, s tím, že by se platil paušál z každé kopírky. Takový model už Sněmovna řešila před šesti lety, ale návrh neprošel. Podle šéfa Dilie Jiřího Srstky jde o modernizaci stávajícího, všestranně nevyhovujícího systému.

„A impulz k této změně mimochodem přišel ze strany komerčních poskytovatelů kopírovacích služeb, nikoli ze strany kolektivních správců,“ říká Srstka. Současně připouští, že opatření dopadne na ty, kteří kopírují za peníze, různě. „Někteří budou v novém systému platit méně, jiní více,“ říká Srstka.

Dilia si od nového systému slibuje zjednodušení, ale jde částečně o ochranu před klesajícím počtem kopírovaných stránek a postupnou elektronizací dat a zajištění příjmů do budoucna.

Vyšší poplatky za půjčování knížek

Na vysoké platby upozorňují hlavně vysokoškolské knihovny. Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ) už poslala poslancům nesouhlasný dopis. Podle návrhu by měly platit 400 korun měsíčně za každou kopírku. Původní návrhy počítaly dokonce i se sazbou 5 000 korun. Nejsou automaticky proti paušální platbě, chtějí ale nižší sazbu.

Nový autorský poplatek? Měsíčně stovky korun za každou kopírku

„Schválení návrhů ve stávající podobě představuje mnohdy skokové zvýšení sazeb, ohrožuje tak poskytování základních služeb námi zastupovaných vysokoškolských knihoven a může nastat právní nejistota při výkladu zákona,“ stojí v dopise.

Například na Masarykově univerzitě by se zavedením paušálu odvody zvýšily na dvouapůlnásobek. Podobný dopad vypočítala i Vysoká škola ekonomická v Praze: za pěti kopírek v provozu by se odvody Dilia zvýšily nejméně 15krát, po rozpočítání plateb by studenty jedna stránka A4 vyšla nejméně na pět korun. Podle vedoucího Odboru informační podpory studia a výzkumu Jana Macha počet kopií každoročně výrazně klesá. „Před deseti lety se kopírovalo 50krát více než dnes, proto jsme museli čtyři z devíti kopírovacích přístrojů dostupných na VŠE v Praze postupně zrušit. V případě schválení novely bychom museli počet dále snížit,“ dodal Mach.

Podobné je to i s dalším zdražením, které zákon navrhuje - poplatek za každou výpůjčku v knihovnách. Dosud se platí 50 haléřů, podle návrhu dvě koruny. Tyto peníze platí za všechny knihovny z peněz ministerstva kultury Národní knihovna. Ročně Dilia z poplatků vybere 15 milionů, navýšením by se dostala na 60 milionů korun. Ministerstvo kultury s tím však nepočítá.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Citronový sirup má při použití hnědého třtinového cukru krásně medovou barvu....
Ředěné i šizené. Nejhříšnějšími potravinami jsou víno, med či maso

Největšími propadáky v potravinách jsou z pohledu inspekce víno, maso a mléčné výrobky. Medy se na pranýř dostávají jako čtvrtá nejčastější komodita. Zatímco...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.