Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Babiš: K řešení důchodů bychom se měli vrátit, ale až po volbách

  5:07aktualizováno  5:07
Češi si málo spoří na důchod, protože mají nízké platy a protože stereotypně spoléhají na stát, soudí ministr financí Andrej Babiš v e-mailovém rozhovoru pro MF DNES. Český státní důchod podle něj lidi ve stáří nanejvýš ochrání před pádem do chudoby, spořit by si proto měli.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) po jednání na Hradě. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Jak hodnotíte přístup vlády, jejíž jste součástí, k důchodové otázce? Zřídila důchodovou komisi, zrušila spoření v soukromém druhém pilíři a nedávno schválila zastropování věku odchodu do důchodu.
Myslím, že k otázce důchodů bude nutno se ještě vrátit. Ale řešit důchodovou reformu či zásadní věci jako důchodový věk v období před volbami, kdy se mnoho politiků na tomto tématu jen snaží zviditelnit, je to nejhorší, co může vláda udělat. Diskusi k tomu považuji za špatnou, je zpolitizovaná. Vidím tam málo úsilí o hledání shody a společného řešení. Očekával bych také větší zapojení odborníků. Navíc mám pocit, že do řady návrhů se vkrádá snaha dostat tam názory představitelů penzijních fondů a tedy i snahu podpořit jejich byznys. Návrhy legislativních změn nejsou provázané a diskuse je vedena spíše jako „PR akce“ přes média než ve věcné rovině.

Češi podle řady ekonomů podceňují zajištění na důchod a neoprávněně spoléhají na státem vyplácenou penzi. Sdílíte tento názor?
Je tu stereotyp zakotvený v minulosti. Stát našim rodičům vnucoval názor, že se o ně plně postará. Prostor pro vlastní iniciativu byl minimální. Toto smýšlení se bude měnit jen velmi pomalu, a pravděpodobně přijde až s další generací.

Je chyba, spoléhat se na státní důchod?
Není to tak špatné, pokud je státní důchod schopen člověka na stáří zajistit. Kdo si potřebný počet let do důchodového systému platil, má na něj nárok. ČR má díky státním důchodům nejnižší míru příjmové chudoby v EU, kolem 13 procent. Náš systém důchodů „drží“ velkou část důchodců, kteří jsou často příjmovou chudobou ohroženi, nad touto hranicí.

Ministryně práce letos obeslala živnostníky s dopisem, ve kterém je varuje před nízkým důchodem. Co si o tom myslíte?
Narůstá počet těch, co si do důchodového pojištění platili na minimální úrovni – to se týká zejména osob samostatně výdělečně činných. Dnes dostanou vyměřené nízké důchody a jsou nespokojeni. Je otázka, jestli mohli dopadnout jinak. Pokud platili málo, možná si mohli na důchod šetřit, což asi nedělali.

Proč podle vás Češi na stáří málo spoří?
Naše platy jsou obecně nízké a tak není prostor pro větší úspory na stáří a vyšší příspěvky na soukromé penzijní pojištění. V porovnání s vyspělou Evropou máme třetinové platy a důchody, ale za pohonné hmoty, energie i řadu potravin platíme stejně. Jediné, co je u nás výrazně levnější, jsou ceny služeb. A tam je to dáno cenou práce, tedy platy.

Jak by se tedy Češi podle vás měli zabezpečit důchod?
Podle statistik mají rodiny zaměstnanců s dětmi v roce 2015 průměrný čistý příjem na osobu a měsíc 11 420 Kč. Celkem tedy by rodina s dvěma dětmi s průměrnými příjmy mohla dostávat 45 tis Kč měsíčně. Její čistá peněžní vydání jsou – opět podle statistik – na osobu a měsíc 9 580 Kč, tedy za celou rodinu kolem 38 000 Kč. Rozdíl by tedy rodiny mohla teoreticky použít na své úspory. Nezužujme otázku pouze na spoření, každý má jiné možnosti a potřeby. Důležité je také promyslet, jak budu ve stáří bydlet. A hlavně měli bychom zdravě žít!

Kdy by podle vás měli lidé začít myslet na důchod?
Co nejdříve – třeba již v době studia, jeho prodlužování má také dopad na státní důchod. A volit vhodné formy brigády či přivýdělku, aby se jim pokud možno započítaly do penze. Na důchod by se navíc lidé měli ještě intenzivněji připravovat ve chvíli, kdy se osamostatní jejich děti. Dříve, pokud byl věk prvorodiček kolem 20 let, pak už to mohlo být zhruba kolem 45 let, dnes se s tím, jak se děti rodí později v rodinách, to zřejmě nebude dříve než kolem padesáti let a to není ani zdaleka optimální.

V západní Evropě fungují zaměstnanecké penzijní fondy. Neměl by se tento systém zavést i v Česku?
Přispívat na zaměstnanecké penzijní fondy by bylo velmi dobře a mohl by to být důležitý benefit pro motivaci zaměstnanců. Vyžadují však striktní regulaci, aby se nestaly zdrojem podvodů.

V Česku funguje jen dobrovolné přispívání zaměstnavatele na penzijní spoření zaměstnanců, příspěvek dnes dostává 30 % zaměstnanců. Má současné nastavení zaměstnavatelských příspěvků podle vás nějaké nedostatky?
Jako benefit s daňovou úlevou je to výhodné pro obě strany. Podařilo se odstranit nešvar, kdy firmy nesměji preferovat pouze jeden penzijní fond jako nabídku pro zaměstnance a přestal zde tím pádem fungovat systém bonusových vratek, které zvýhodňovaly některé fondy. Úzké místo vidím v tom, že někteří zaměstnanci ještě před dovršení hranice 60 let věku penzijní pojištění ruší a naspořené částky vybírají pro svou aktuální spotřebu. V tomto případě se zde vytrácí aspekt spoření na důchod. Dotyčný tím sice přijde o příspěvek státu, ale mělo by to být sankcionováno i navrácením příspěvku zaměstnavatele zpět zaměstnavateli.

Jak to má s příspěvky Agrofert? (Andrej Babiš je majitelem a před vstupem do politiky i šéfem firmy, pozn. red.)
Jak jsem se informoval u personálního ředitele, penzijní připojištění pořád patří mezi hlavní benefit poskytovaný zaměstnancům – na rozdíl od životního pojištění, které v rámci skupiny nepreferujeme. Příspěvek využívají lidé v průměru v 70 procentech případů. Jeho výše závisí na ekonomické síle společnosti z koncernu a odráží i věrnostní aspekt zaměstnance. Nově nastoupivší mají příspěvek nižší, s opracovanými roky se zvyšuje. V průměru se příspěvek zaměstnavatele v koncernu pohybuje okolo 500 Kč, průměrná úložka pracovníka je rovněž na úrovni 500 Kč měsíčně.

V kolika se chystáte do důchodu vy?
Když mi to zdraví dovolí, aktivní práci vhledem k mé povaze neskončím nikdy.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.