Podle informací MF DNES chce ministerstvo financí se zákonem přijít až poté, co bude připravený robustní monitorovací systém hráčů i firem, se kterým zákon počítá. Jeho kontury ale teprve vznikají a šance stihnout ho technicky vybudovat a připojit do konce letošního roku se ukázala jako nereálná.
Zástupci ministerstva celou věc nechtějí komentovat do páteční tiskové konference, kde mají průběžný stav regulace hazardu představit. Zákon je v tuto chvíli na legislativní radě vlády. „Všechno představíme na tiskové konferenci, do té doby jsme se dohodli na mlčení,“ říká Ondřej Závodský, náměstek ministra financí, který má oblast hazardu na starosti.
Podle vícero zdrojů z trhu se tento týden uskutečnilo několik schůzek představitelů ministerstva financí včetně šéfa Andreje Babiše se zástupci provozovatelů výherních automatů a kasin. Účastnil se ho mimo jiné senátor a majitel Synotu Ivo Valenta, majitel skupiny Slot Milutin Perič, či Alois Slezáček za kasina Admiral. Podle lidí z oboru šlo vůbec o první takto rozsáhlé setkání ministerstva se zástupci tvrdého hazardu. Právě proti němu chtěl Babiš a jeho lidé nejvíce zasáhnout.
Hledání prahu bolesti
Trh s automaty se podle jejich plánů měl do několika let zmenšit o třetinu, poplatky za přístroje se měly výrazně zvýšit. Úplně skončit měly automaty třeba v restauracích, licence se měly dražit a jejich počet měl být omezen na 40 tisíc ročně. Jedno povolení mělo mít platnost 12 měsíců.
Jestli ze setkání s vlivnou hazardní lobby vzešly nějaké zásadní ústupky ze strany ministerstva, není zatím zřejmé. Zúčastněné osoby, jak podnikatelé, tak úředníci, se k tomu vyjadřovat nechtějí. Už nyní se ale hovoří o tom, že Andrej Babiš stále více slyší na ty argumenty herního průmyslu, které tvrdí, že tvrdší pravidla a regulace povedou ke snížení příjmů státního rozpočtu. I proto nyní spolu obě skupiny začínají hledat práh ekonomické i politické bolesti.
Na jeho nalezení budou mít podle všeho ještě minimálně rok navíc. Není také jasné, jestli se odklad bude týkat i nové daňové úpravy, která počítá s vyššími daněmi u všech typů her. Ta totiž není přímo součástí loterijního zákona, ale samostatné daňové normy. A automatů má daň nově být 35 procent z rozdílu mezi vklady a výhrami, nyní činí 20.
Podle zákulisních informací by nové daně mohly přijít přece jen dříve než samotný zákon. Firmy totiž zlobí právě fakt dvojí a navíc skokové regulace - tedy významné omezení trhu a zároveň vyšší zdanění. Rozpletení těchto dvou bičů by mohlo být pro skuhrající firmy stravitelnější.
