Spojí se tak dvě největší firmy v české chemii, které dohromady budou mít podstatně více majetku než někdejší impérium Chemapol Václava Junka.
Donedávna na veřejnosti neznámý Babiš je mužem s obrovským vlivem, má blízko ke špičkám ODS i ČSSD. "Umí komunikovat hlavně s ministrem vnitra Stanislavem Grossem a osobně se zná i s premiérem Milošem Zemanem," říká jeden z vlivných členů sociální demokracie.
Blíže má podle profesionálních lobbistů k ODS a je spojován zejména s dobrým známým Václava Klause Milanem Velkem nebo poslancem Martinem Kocourkem.
Když Babišově firmě Agrofert v pondělí 17. prosince vláda rozhodla prodat Unipetrol, šlo na první pohled o překvapení. Nejvyšší cenu totiž nabídla velká britská realitní firma Rotch. Obálka Agrofertu s nabídkou 11,75 miliardy korun byla skoro o tři miliardy korun nižší.
Ještě v neděli 16. prosince, kdy se obálky s cenami otevíraly, se zdálo, že Andrej Babiš odejde poražen. Firma, která státu radila, jak Unipetrol prodat, dokonce Britům sdělila, že vyhráli a budou doporučeni vládě jako kupci. "Jdu spát, už o tom dnes nechci mluvit," řekl Andrej Babiš v neděli kolem půl jedenácté večer.
Ráno bylo vše jinak. Vláda na doporučení privatizační komise složené ze státních úředníků rozhodla, že kupcem bude Agrofert. "Na základě jednomyslného doporučení privatizační komise, zástupců obou předkladatelských ministerstev a předsedkyně FNM se vláda přiklonila ke společnosti Agrofert," oznámil premiér Miloš Zeman. Avšak neřekl už, že tři ministři takový postup neschválili.
Andrej Babiš se narodil v Bratislavě v roce 1954. Jeho otec byl v 50. letech reprezentantem československých podniků například v Etiopii a Francii. Sám Andrej Babiš chodil na gymnázium ve Švýcarsku a je absolventem Vysoké školy ekonomické v Bratislavě.
Start jeho kariéry je spjat se slovenským podnikem zahraničního obchodu Petrimex, jako obchodní delegát zastupoval v druhé polovině 90. let tuzemské podniky v Maroku. Byl členem KSČ a je veden v Cibulkových seznamech jako spolupracovník Státní bezpečnosti. Sám však tvrdí, že s StB nikdy nespolupracoval.
Po revoluci se vrátil do Petrimexu, který před rozpadem federace založil zastoupení v Čechách. Těsně po rozdělení země vznikla firma Agrofert. V roce 1995 tato firma navyšovala své jmění a vyvázala se z vazby na někdejší slovenský podnik zahraničního obchodu.
Ovládla ji švýcarská firma OFI, kterou vlastnili Babišovi spolužáci ze střední školy. To se stalo nedlouho poté, co Petrimex Babiše propustil. Slovenská firma se později pokusila převzetí Agrofertu právně napadnout s tím, že Petrimex měl zůstat majitelem firmy, ale bez úspěchu.
A tady začíná Babišova postupná cesta vzhůru. Agrofert nakupuje tuzemské chemičky a zemědělské podniky. Postupně ovládá chemičky Lovochemie, Precheza a Deza, firmy zabývající se obchodováním s obilím a masokombináty. Loni koupil i přes odpor někdejšího ministra financí za osm set milionů korun třetí největší chemický konglomerát v zemi - AliaChem s pěti výrobními podniky.
Mertlík chtěl, aby zbankrotovaný AliaChem koupil stát. Ale narazil na odpor ministra průmyslu Miroslava Grégra. Tento muž, který jindy horuje pro státní cestu oživování podniků, stál za rozhodnutím, že státní Konsolidační banka se do soutěže o podnik nezapojí.
Babiš bude kromě rafinerií a čerpacích stanic ovládat prakticky celou českou chemii. Tak mocného muže, který by vládl celému jednomu oboru, neměla země ani v devadesátých letech v době manažerských cest privatizace. Rozdíl mezi Andrejem Babišem na straně jedné a Václavem Junkem či Lubomírem Soudkem na druhé straně je ten, že jeho firma dokáže vytvářet velký zisk a není přeúvěrovaná. S jedinou výjimkou - koupě zadluženého AliaChemu - dokáže totiž Babiš nakupovat nové firmy velmi levně, často poté, co levně skoupí jejich dluhy, a pak je ovládne.
Jeho podnikatelské začátky, kromě starého obchodního sporu o ovládnutí AliaChemu, provází ještě jedna otevřená otázka. Policie nyní po letech dostala za úkol prošetřit postup Andreje Babiše při tři roky starém případu ovládnutí společnosti Lovochemie. Tento případ otevřel někdejší akcionář firmy a nynější Babišův konkurent - firma BAGS a státní zástupkyně policii napsala, že při majetkových změnách v Lovochemii mohlo být spácháno několik trestných činů.
Případ se na stůl vyšetřovatelů dostane již podruhé.
V příběhu jde o to, že jedna firma, která měla majoritní podíl v Lovochemii a na niž bylo vázáno mnoho dluhů, se neúčastnila navyšování kapitálu chemičky a později byla poslána do likvidace. Druhý akcionář kapitál posílil a Lovochemii ovládl. Problém je v tom, že v té době byl Andrej Babiš předsedou představenstva všech tří klíčových firem - Lovochemie i obou akcionářů.
"Jelikož jak v představenstvu společnosti Proferta, tak v představenstvu společnosti Agrobohemie byly v rozhodné době zastoupeny stejné osoby, mohlo by se jednat v tomto případě o naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití informací v obchodním styku nebo případně trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku," stojí v dopise státní zástupkyně policistům.
Andrej Babiš odmítá, že by postupoval v rozporu s právem.
Říká, že to nebyl on, kdo původního akcionáře zatížil dluhy, ale do firmy přišel později, a proto, že mu šlo o koupi chemičky a jinou cestu neměl. "Za mě mluví hlavně čísla, to že dokážu vést firmy k prosperitě," řekl v minulých dnech.
Nyní bude své impérium znovu rozšiřovat. Z Unipetrolu ho zajímají hlavně ty podniky, které zásobují surovinami jeho výrobce hnojiv - především litvínovský Unipetrol. Naopak zájem nemá o rafinerie vyrábějící benzin a síť čerpacích stanic Benzina. Ty převezme mamutí petrolejářská firma Conoco, která Babišovu privatizaci podpořila. V Unipetrolu ovládne firmu, s jejímiž výrobky nyní již obchoduje.
Andrej Babiš má české občanství od loňského roku. Tvrdí, že ze Slovenska byl vyhnán lidmi z okruhu HZDS a na něj napojených ekonomických struktur.
Jeho impérium utržilo téměř třicet miliard korun
Třiaosmdesát podniků čítá oficiální seznam, v němž jsou záznamy o vlastnictví firmou Agrofert Holding. Firmou, kterou kontroluje Andrej Babiš a švýcarská společnosti Ameropa, známá například výrobou rakouské minerálky Romerquelle.
V roce 2000 dokázalo Babišovo impérium utržit téměř 30 miliard korun. A když získá velkou část Unipetrolu, vyhoupne se zhruba na sedmdesátimiliardovou hranici a bude mezi třemi až čtyřmi největšími podniky v zemi. Hned za mladoboleslavskou automobilkou a vedle elektrárenské firmy ČEZ a Českého Telecomu. Jako podnikatel se stane jednoznačně číslem jedna v zemi.
Největší firmy, které impérium Agrofert ovládá, jsou chemičky Lovochemie, Precheza, Precolor a DEZA. Ale to není všechno. Babiš zcela ovládne i firmu Aliachem, která vlastní další čtyři výrobní podniky: Synthesii, Fatru, Moravské chemické závody a Technoplast.
Celá tato skupina představuje uskupení výrobců hnojiv, plastů a dalších chemikálií.
V Unipetrolu získá především Chemopetrol Litvínov, který zásobuje jeho současné podniky, dále Kaučuk Kralupy a Spolanu Neratovice. Svému privatizačnímu partnerovi - firmě Conoco - přenechá rafinerie a síť čerpacích stanic Benzina.
Babiš je i jedničkou v obchodování se zemědělskými produkty, a to prostřednictvím firmy AGF Trading. Vlastní i skupinu podniků zemědělského zásobování a nákupu, kterou v těchto dnech rozšiřuje o dalších sedm firem, jež kupuje od zkrachovalé skupiny Tchecomalt.
Ovládá i několik masokombinátů - Maso Planá, Masokombinát Klatovy a Masnu Studená. Má tak ucelený řetězec od výroby hnojiv přes obchod se zemědělským a potravinářským zbožím až po nákup zemědělských produktů.
