Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kysilka už nechce pracovat pro stát, odchází z dozorčí rady ČEB

  15:49aktualizováno  15:49
Pavel Kysilka v úterý rezignoval na členství v dozorčích radách České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky. Bývalému guvernérovi ČNB a někdejšímu dlouholetému šéfovi České spořitelny vadí, že se politici neumějí dohodnout, jak chtějí v podpoře exportu do budoucna postupovat.

Finančník Pavel Kysilka v pořadu Rozstřel (21. září 2016) | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Důvody, které mě k tomu vedly, jsou jak osobní, konkrétně kapacitní konflikt s dalšími projekty, kterým se dlouhodobě věnuji, tak pracovní, jejichž společným jmenovatelem je stále chybějící jasná koncepce státu v oblasti podpory malého a středního podnikání a exportu, která by definovala jednoznačné a strategické zadání pro obě instituce,“ uvedl v prohlášení pro ČEB Pavel Kysilka.

Kysilka, který působil v devadesátých letech na postu viceguvernéra České národní banky a později zastával vysoké manažerské funkce v České spořitelně, se stal členem dozorčí rady ČEB a ČMZRB za ministerstvo financí letos v dubnu. Od jeho jmenování šéfem dozorčí rady ČEB si ministr financí Andrej Babiš sliboval lepší fungování exportních institucí a vznik nové vize pro podporu exportu. Jenže na tu zřejmě nedošlo.

Svou představu předložil Kysilka v říjnu na zasedání dozorčí rady spolu s dalším členem dozorčí rady Miroslavem Zámečníkem. Navrhli zefektivnit činnost státních exportních institucí ČEB a pojišťovny EGAP tím, že se spojí a banka se stane dceřinou firmou pojišťovny. Tím by se zjednodušila komunikace mezi nimi zejména v oblasti vymáhání problematických pohledávek a také by mohlo dojít k rozšíření finanční kapacity pro podporu exportních projektů.

Problémy s úvěry

Jenže dva největší akcionáři banky, ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu, se dlouhodobě nedokáží dohodnout, co bude s ČEB dál, a pro své nápady tak Kysilka neměl politickou podporu. Podle informací iDNES.cz nebyl Kysilka spokojen s přístupem sociálnědemokratických ministrů, jejichž rezorty (zahraničí a průmysl) jsou akcionáři banky.

Ministerstvo financí vydalo emailem prohlášení: „Ministerstvo vnímá odchod Pavla Kysilky z dozorčích rad ČEB a ČMZRB velmi negativně... Podle všeho nenašel ve svých plánech podporu u dalších akcionářských ministerstev,“ uvádí.

„Ministerstvo průmyslu se vždy snažilo o pozitivní změny v podpoře exportního financování. Svědčí o tom mimo jiné i skutečnost, že navržené úpravy byly vypracovány ve spolupráci s Miroslavem Zámečníkem, členem dozorčí rady ČEB za MPO,“ říká mluvčí MPO František Kotrba.

„Ministerstvo zahraničních věcí souhlasí s potřebou nově nastavit podporu exportního financování, která v současné podobě funguje více než 20 let. Již před příchodem pana Kysilky ministerstvo připravilo a navrhlo změny ve fungování ČEB, ale i EGAP, s cílem především jasně oddělit odpovědnost a role představenstva a dozorčí rady,“ říká Irena Valentová, z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.

Byznys v Číně dělat neumíme, říká ekonom Kysilka v pořadu Rozstřel

Největším problémem banky jsou nevymahatelné úvěry - těch má aktuálně za víc jak 18 miliard korun, dalších téměř 22 miliard jsou problematické úvěry. Další velkou hrozbou pro bilanci banky je rozestavěná uhelná elektrárna Yunus Emre (projekt Adularya) v Turecku, ve které má ČEB 15 miliard a její splácení je ohroženo.

Banku vlastní několik akcionářů: nejvíc akcií má ministerstvo financí, dále ministerstvo průmyslu, ministerstvo zahraničí a ministerstvo zemědělství. Finance mají v dozorčí radě dvě místa, jedno zůstává dlouhodobě neobsazené, druhé se teď uprázdní Kysilkovým odchodem.

Česká exportní banka financuje vývozní úvěry a poskytuje další služby související s vývozem. Českomoravská záruční a rozvojová banka financuje aktivitu malých a středních podnikatelů, nabízí jim bankovní záruky, zvýhodněné úvěry a navazující bankovní služby.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.