„Důvody, které mě k tomu vedly, jsou jak osobní, konkrétně kapacitní konflikt s dalšími projekty, kterým se dlouhodobě věnuji, tak pracovní, jejichž společným jmenovatelem je stále chybějící jasná koncepce státu v oblasti podpory malého a středního podnikání a exportu, která by definovala jednoznačné a strategické zadání pro obě instituce,“ uvedl v prohlášení pro ČEB Pavel Kysilka.
Kysilka, který působil v devadesátých letech na postu viceguvernéra České národní banky a později zastával vysoké manažerské funkce v České spořitelně, se stal členem dozorčí rady ČEB a ČMZRB za ministerstvo financí letos v dubnu. Od jeho jmenování šéfem dozorčí rady ČEB si ministr financí Andrej Babiš sliboval lepší fungování exportních institucí a vznik nové vize pro podporu exportu. Jenže na tu zřejmě nedošlo.
Svou představu předložil Kysilka v říjnu na zasedání dozorčí rady spolu s dalším členem dozorčí rady Miroslavem Zámečníkem. Navrhli zefektivnit činnost státních exportních institucí ČEB a pojišťovny EGAP tím, že se spojí a banka se stane dceřinou firmou pojišťovny. Tím by se zjednodušila komunikace mezi nimi zejména v oblasti vymáhání problematických pohledávek a také by mohlo dojít k rozšíření finanční kapacity pro podporu exportních projektů.
Problémy s úvěry
Jenže dva největší akcionáři banky, ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu, se dlouhodobě nedokáží dohodnout, co bude s ČEB dál, a pro své nápady tak Kysilka neměl politickou podporu. Podle informací iDNES.cz nebyl Kysilka spokojen s přístupem sociálnědemokratických ministrů, jejichž rezorty (zahraničí a průmysl) jsou akcionáři banky.
Ministerstvo financí vydalo emailem prohlášení: „Ministerstvo vnímá odchod Pavla Kysilky z dozorčích rad ČEB a ČMZRB velmi negativně... Podle všeho nenašel ve svých plánech podporu u dalších akcionářských ministerstev,“ uvádí.
„Ministerstvo průmyslu se vždy snažilo o pozitivní změny v podpoře exportního financování. Svědčí o tom mimo jiné i skutečnost, že navržené úpravy byly vypracovány ve spolupráci s Miroslavem Zámečníkem, členem dozorčí rady ČEB za MPO,“ říká mluvčí MPO František Kotrba.
„Ministerstvo zahraničních věcí souhlasí s potřebou nově nastavit podporu exportního financování, která v současné podobě funguje více než 20 let. Již před příchodem pana Kysilky ministerstvo připravilo a navrhlo změny ve fungování ČEB, ale i EGAP, s cílem především jasně oddělit odpovědnost a role představenstva a dozorčí rady,“ říká Irena Valentová, z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.
Byznys v Číně dělat neumíme, říká ekonom Kysilka v pořadu Rozstřel |
Největším problémem banky jsou nevymahatelné úvěry - těch má aktuálně za víc jak 18 miliard korun, dalších téměř 22 miliard jsou problematické úvěry. Další velkou hrozbou pro bilanci banky je rozestavěná uhelná elektrárna Yunus Emre (projekt Adularya) v Turecku, ve které má ČEB 15 miliard a její splácení je ohroženo.
Banku vlastní několik akcionářů: nejvíc akcií má ministerstvo financí, dále ministerstvo průmyslu, ministerstvo zahraničí a ministerstvo zemědělství. Finance mají v dozorčí radě dvě místa, jedno zůstává dlouhodobě neobsazené, druhé se teď uprázdní Kysilkovým odchodem.
Česká exportní banka financuje vývozní úvěry a poskytuje další služby související s vývozem. Českomoravská záruční a rozvojová banka financuje aktivitu malých a středních podnikatelů, nabízí jim bankovní záruky, zvýhodněné úvěry a navazující bankovní služby.
21. dubna 2013 |
