Ti, kteří je od polských, estonských či litevských výrobců dovážejí, tedy firmy Nekton, Gaston a Baltaxia Ale i úřady, které by měly nad klamáním spotřebitelem bdít: Česká zemědělská a potravinářská inspekce, veterinární správa, i ministerstvo zemědělství. A zákazníci? Ti rádi sáhnou po krabičkách za třináct korun, obzvlášť když vedle nich leží jiné sardinky za dvojnásobnou cenu. Pokud jsou zvyklí na jemnější a méně tučnou chuť pravé sardinky, nejspíš si řeknou, jak se ty rybičky v poslední době zhoršily. Kdo z předchozích řádek usoudil, že dovozci těchto konzerv klamou spotřebitele a měli by být po zásluze potrestáni, protože zákazníkům prodávají něco jiného, než co jim říkají, trefil se jen napůl.
Pokud mají rybičky v názvu Baltické sardinky a ve složení šproty, matou sice zákazníka, ale s požehnáním zákonů a úřadů. Pokud však mají sardinku uvedenou i ve složení, klamou spotřebitele i podle zákona K takovém závěru dospěli úředníci po roce přemýšlení, zda se šproty mohou jmenovat sardinky. A usoudili, že obchodní název takový být může. "Název Baltické sardinky vyjadřuje způsob zpracování. Navíc je, jak jsme si ověřili, dlouho používán, a stal se tedy vžitým," vysvětluje Bedřich Škopek z ministerstva zemědělství. Název má podle něj navíc oporu v zákoně o ochraně značení původu. Ten říká, že pokud je název vžitý a řadu let používaný, může se použít i v případě, že je v rozporu s označením původu. "Hořické trubičky vyráběné v Kolíně a ne v Hořicích také nezakážeme," říká Bedřich Škopek. Jenže Baltické sardinky se na rozdíl od Hořických trubiček na trhu objevily teprve v posledních dvou letech.
A Hořické trubičky se navíc nevydávají za něco, co nejsou. Název Baltické sardinky navíc připouští i Codex Alimentarius, mezinárodní orgán, který se podílí na tvorbě norem pro zdravotní nezávadnost potravin a norem pro ochranu spotřebitelů a usnadnění světového obchodu s potravinami. "Nemůžeme bránit obchodu s výrobky, které odpovídají kodexovým standardům, i když by v některých částech byly v rozporu s národní legislativou," vysvětluje Škopek, proč úředníci dospěli k závěru, že název Baltické sardinky není klamavý. Podle odborníků je problém v legislativě. "Předpisy, které určují, co má být na obale, jsou nedokonalé. České názvy mořských ryb nejsou jednoznačné. Ostatně stejné je to i v angličtině, ta má pro sardinky také několik výrazů. Druh ryby jednoznačně určuje pouze latinské vědecké názvosloví," říká ichtyolog Stanislav Lusk.
Podle něj je špatné, když zákon připouští zavádějící obchodní název. "Výrobek by měl mít jasný název, který ten obsah determinuje. Stejně jako očekávám, že Čínská rýže bude z Číny." Stejný názor má i Miroslav Švátora, který přednáší zoologii obratlovců na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. "Takhle mohu říct jedině to, že termín baltská sardinka není správný. Podle mě by měl být na konzervě použit název baltský šprot, i když správně se jedná o druh šprot obecný. "Ať už mají úředníci pro svůj verdikt jakékoliv důvody, těžko zákazníkům vysvětlí, proč jsou obchody plné právě těch druhých, klamavých konzerv, které mají baltickou sardinku v názvu i ve složení. Plechovky, které uvádějí ve složení šproty, jsou spíš výjimkou a objevily se teprve v poslední době, kdy se úřady začaly případem zabývat.
Možnost deklarovat šproty jako "baltické sardinky" přináší:
VÝHODY
dovozcům: vyšší zisky, než by získali prodejem stejného produktu pod označením "šproty"
potravinářským řetězců: zvýšení obratu nižšími prodejními cenami, možnost vyvíjet tlak na dovozce pravých sardinek
NEVÝHODY
spotřebiteli: klamavé označení výrobku, levnější zboží, ale za cenu horší kvality, riziko postupného vytlačení klasických sardinek z trhu, nedůvěra v rybí konzervy
konkurenci, která baltické sardinky nedováží: ekonomické ztráty, hrozbu ztráty důvěry spotřebitelů v rybí konzervy
Falešně ryby u soudu
Ředitel rybí konzervárny ve francouzském Vendée byl loni odsouzen k vysoké peněžité pokutě za klamání spotřebitelů. Firma dodává každoročně na trh za vyšší cenu sardinky označené "první jarní", ulovené v době mezi 20. dubnem a 20. červnem. Na krabičce je vždy uvedeno jméno lodi a datum lovu a zpracování. Jenže kontrola v roce 1998 zjistila, že 35 000 konzerv bylo uloveno mimo tuto sezonu. Konzervárna musela odškodnit i místní sdružení spotřebitelů, které se proti těmto praktikám ohradilo a podalo na firmu žalobu.
komentář
Nic proti šprotům
Sardinka atlantická, africká, madeirská, modrá, tečkovaná... vypočítává slovník ryby druhu Sardina, ale baltická mezi nimi není. Přesto spousta konzerv na našem trhu nese název Baltické sardinky. Většinou jsou z Polska, jsou levné a místo sardinek obsahují šproty.
Když se před několika měsíci objevily na trhu, začala se jedna z dovozních firem pídit u svého polského dodavatele, zda by také mohla tak laciné rybky vozit do Čech. Odpověď zněla: nemůžeme sloužit, sardinky v Baltu nežijí. To, co putuje do Čech pod tímto názvem, jsou šproty. Těch mít můžete, kolik chcete.
Aby měla firma jasno, zda sardinko-šproty nebudou považovány za klamání spotřebitele, obrátila se na autoritu nejvyšší - na Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci. Dostalo se jí odpovědi: Akceptujeme bez výhrad, aby výrobek obsahující šproty byl označen jako "Baltické sardinky", avšak za předpokladu, že šproty budou uvedeny ve složení.
Inspekce se přitom hlásí k boji proti klamání spotřebitele. Považuje jej za svůj úkol číslo dvě, za zdravotní nezávadností. A skutečně se jím občas zabývá. Proto musel před časem z názvů rybích výrobků z obarvené tresky zmizet "losos" a krabí tyčinky se musely přejmenovat na Surimi, rybí maso z příchutí kraba.
Cožpak šproty s názvem sardinky nejsou stejný příběh? Podle úředníků z ministerstva zemědělství nikoliv. Rozhodli, že Baltické sardinky jsou vžitý název a takový nemůže být zakázán, i kdyby tak docela neodpovídal pravdě. Pražskou šunku také nezakážeme jen proto, že se už nevyrábí v Praze, hájí se úředníci. Na to je zákon.
Batlické sardinky možná neodporují zákonu, ale určitě zdravému rozumu. Jako zákazník se klidně smířím s tím, že Pražskou šunku nevyrábějí v Praze, ale v Plané, Olomoucké syrečky jsou vlastně z Loštic, a Trenčanské párky nepochází z Trenčan, ale z Babic. Ale rozhodně bych se nesmířila s tím, kdyby v plechovce byl místo šunky lanšmít, syrečky by nesmrděly a místo párků mi nabídli buřty. Ani s Třeboňským kaviárem, byť by měl ve složení "jikry z kapra".
