Zbývající peníze zůstanou zmražené a jaké výše ztráty nakonec dosáhnou, bude záležet na situaci banky. Podle některých odhadů mohou dosáhnout 60 i více procent.
Ze zbývající částky nepojištěného vkladu nad 100 000 eur bude 40 procent úročeno, střadatelé však k této částce budou mít přístup až ve chvíli, kdy se začne bance dařit. Dalších 22,5 procenta vkladu nebude ani úročeno a v případě, že bude situace banky špatná a bude potřeba posílit její rezervy, přijdou střadatelé zřejmě i o část těchto peněz, případně o všechny.
Z 200 tisíc může zbýt jen půlkaKyperský ministr financí Michalis Sarris v sobotu uvedl příklad ztrát v rozhovoru pro kyperskou televizi RIK. Střadatel, který má u kyperského ústavu Bank of Cyprus uloženo 200 000 eur, se nemusí vůbec obávat o 100 000 eur. Ze zbývajících 100 000 eur přijde o 37 500, za které obdrží akcie Bank of Cyprus. To je povinný odvod k záchrannému balíku, o kterém mluví vláda již od počátku. Na účtu mu dále zůstane 62 500 eur. Z toho 40 000 eur mu bude nadále úročeno a k těmto penězům by se měl v budoucnosti dostat. Jak to bude se zbývajícími 22 500 eury, zatím není jisté. Pokud se ukáže, že banka potřebuje více posílit svůj kapitál, bude na to použita část těchto peněz, případně všechny. Za tuto částku by opět majitelé vkladů získali akcie. |
Peníze z vkladů, které budou přeměněné na akcie, mohou teoreticky střadatelé získat zpět. Nyní však akcie nemají téměř žádnou hodnotu a není jisté kdy dosáhnou hodnoty, která bude odpovídat ztrátám vkladů, případně zda to vůbec někdy bude, upozorňují agentury AP a Reuters.
Původní odhady počítaly u Bank of Cyprus se ztrátami kolem 30 až 40 procent částky nad 100 000 eur. Agentury nyní spekulují o tom, o jak velkou část vkladů přijdou zákazníci druhé největší banky Laiki, jejíž vklady do 100 000 eur převzala Bank of Cyprus. U Laiki představitelé Kypru doposud odhadovali, že by ztráty mohly činit až 80 procent. Nyní však střadatelé mohou jen doufat, že v budoucnu uvidí alespoň něco ze svých úspor nad 100 000 eur, dodala agentura DPA.
Analytici upozorňují, že nejvíce ztráty z vkladů dopadnou na podnikatele, což zřejmě stáhne ekonomiku dále do recese. Mnoho menších podnikatelů již muselo začít propouštět, další snižují platy až o 30 procent. Kyperská média mluví o zruinování mnoha podniků, oficiální údaje o dopadu na firmy zatím nejsou známé. Jeden hoteliér agentuře DPA řekl, že vážné škody utrpěl téměř každý druhý hotel.
Kypr zápolí s finanční krizí. Vláda a banky musí přijímat bolestná opatření, aby vyhověly podmínkám pomoci ohroženému bankovnímu sektoru, kterou před týdnem přislíbily země eurozóny. Kypr má získat záchranný úvěr deset miliard eur, avšak musí sám k této pomoci přispět dalšími 5,8 miliardami eur. Převážnou část těchto peněz chce vláda získat restrukturalizací bank, tedy převážně z vkladů nad 100.000 eur.
Je to vůbec poprvé, kdy eurozóna nechává zákazníky banky přispět k poskytnuté pomoci. Někteří představitelé eurozóny již několikrát zopakovali, že se jedná o ojedinělý případ. Zpřísnění podmínek vysílá jasný signál, že Kypr přestane být lákavým centrem pro finance ze zahraničí, což zřejmě zrychlí ekonomický pokles ostrova a přinese další ztráty pracovních míst.
