Převratnou technologii si budou moct příští rok vyzkoušet vybraní klienti britské banky Barclays. Čtečka krevního řečiště prstu ruky se jednoduše zapojí do počítače a prst se prosvítí infračerveným zářením sledujícím obrys vytvořený krevním barvivem – hemoglobinem. Nic se nefotí ani neukládá. Senzor jen překládá cévní mapu v prstu do číselného kódu.
Čtečkou Barclays zatím vybaví na 30 tisíc svých firemních klientů. Pokud se projekt ujme, dostane se k milionům zákazníků. Evropský debut si tato technologie odbyla letos na jaře v Polsku, kde bylo čtečkami vybaveno dva tisíce bankomatů.
I otisk prstu je unikátní. Zdálo by se tedy, že bance jako důkaz identity postačí. Záleží prý ale na typu úkonu. „Otisk prstu, tedy statická biometrie, není dostačující autentizační metodou třeba pro podpis úvěrové smlouvy,“ podotýká Klára Pačesová z České spořitelny. Naopak metody jako biometrický podpis, hlas či otisk krevního řečiště jsou dynamické, tedy těžko napodobitelné.
Ruka musí být živá
Metoda cévní mapy funguje jen na živé ruce, kterou proudí krev. Naproti tomu otisky prstů mohou kriminálníci zneužít.
„Z dnešních výsledků testování je tato metoda téměř neprolomitelná,“ tvrdí o otisku krevního řečiště ředitel depozitních produktů Equa bank Tomáš Veselý.
Jak to funguje?O tom, jak funguje bezdotyková identifikace krevním řečištěm, si můžete přečíst ZDE. |
Podle něj je vhodná zejména v bankomatech. U mobilních aplikací se bude spíš používat otisk prstu. „Tato slabší míra zabezpečení je akceptovatelná, protože mobilní zařízení je typicky pouze v rukou svého majitele a při ztrátě dochází ke vzdálenému zablokování,“ vysvětluje.
Moderním metodám identifikace svých klientů se nebrání ani tuzemské banky. Například Československé obchodní banky zkoušejí metodu krevního řečiště v prstu na zaměstnancích své pražské centrály. „Když si dotyčný zapomene vstupní kartu, stačí přiložit jeden prst. Pilotní provoz testuje asi pět stovek zaměstnanců,“ upřesnila mluvčí banky Pavla Hávová.
Někteří zaměstnanci v rámci testu neprošli hned napoprvé. „Do jisté míry však průchod závisel na jejich ochotě pokus opakovat,“ uvádí Hávová poznatky ze zkušebního provozu. Podle ní je pravděpodobnost nesprávného odmítnutí u této technologie na úrovni 0,01 procenta, a přijmutí dokonce 0,0001 procenta.
„Oproti technologiím, které snímají otisk prstu, zde nehrozí, že by někdo neprošel jen proto, že by měl poraněné nebo špinavé prsty,“ doplnila Hávová.
Rozpoznání krevního řečiště v celé dlani testuje od roku 2012 skupina UniCredit, která působí také na tuzemském trhu. Podle mluvčího banky Petra Plocka však toto řešení zatím není na pořadu dne. Pořízení identifikačního systému a vybavení všech poboček, bankomatů a platebních terminálů čtečkami bude totiž nákladné.
„Pro masové rozšíření technologie by bylo nutné vytvořit jednotný standard a řešení autorizací pro všechny banky a země. Bez něj by totiž klient například u své banky autorizoval transakce otiskem, u jiné banky by musel nadále používat PIN, podobně jako třeba v cizině na dovolené,“ říká Plocek.
Otiskem prstu by se příští rok mohli ke svému účtu dostat klienti Equa bank. Česká spořitelna chce své zákazníky během příštího roku začít poznávat podle hlasu a podpisu. Biometrický podpis už používá GE Money Bank a Raiffeisenbank, ČSOB vyhodnocuje jeho pilotní provoz. Připravuje ho též Komerční banka.
Obchody zkouší i systém placení pomocí otisku prstu:
26. října 2012 |
