Od původního vládního návrhu, který vypracovával odstupující ministr financí Pavel Mertlík, se schválená norma liší například větší kontrolní pravomocí sněmovny a pozměněnými pravomocemi představenstva a dozorčí rady.
Agentura tak například nesmí vydávat dluhopisy, které překročí třicet procent její bilanční sumy na konci předchozího roku.
O významnějších obchodem bude rozhodovat devítičlenná dozorčí rada. Její členy bude na pět let volit poslanecká sněmovna.
Nástupce Konsolidační banky
V Konsolidační bance, jejímž nástupcem se Česká konsolidační agentura stane, hromadí stát špatné úvěry bank z minulých let a provádí přes ni revitalizační program.
Poslanci v rámci debaty konstatovali, že zákon má sice některá problematická ustanovení, ale v zásadě je správný. Poslancům pravicových stran vadilo, že agentura bude spravovat 300 miliard korun problematických aktiv, ale v zákoně jsou pravomoce a povinnosti agentury vymezeny příliš neurčitě.
"Půjde o stovky miliard, které do budoucna zatíží nás všechny, ale na způsob řešení a na kontrolu řešení parlament nebude mít podle tohoto zákona žádný vliv," shrnul podstatu výhrad lidovecký ekonom Pavel Šafařík.
Bývalý ministr financí Ivan Pilip prohlásil, že transformace Konsolidační banky přichází pozdě. Pilip následně ODS a ČSSD obvinil, že se pokoušejí dojednat politickou kontrolu této banky.
Nástupnická agentura by podle vládního návrhu měla mít omezenou dobu trvání do konce roku 2011, přičemž nebude mít bankovní licenci.
Záruky státu za závazky konsolidační instituce však podle návrhu zůstanou zachovány.
