Bohumír Czernek a Bohumil Stádník podle soudů způsobili ČSOB riskantním obchodováním na mezinárodním trhu dluhopisů škodu přes 2,4 miliardy korun. Každý z nich musí uhradit peněžnímu ústavu polovinu sumy.
"Za určitých okolností může být vymáhání této částky nad zastavený majetek až takové, že odsouzeným zbude napříště pouze životní minimum," řekl mluvčí ČSOB Milan Tománek.
Možný postup banky při vymáhání miliard budou nyní podle něj zkoumat právníci. "Teď lze říct jen to, že banka bezodkladně k vymáhání škody přistoupí," zdůraznil Tománek. Ze všeho nejdřív podle něj právníci vypracují žádost o uvolnění obstaveného majetku odsouzených pro účely exekuce.
Tománek nechtěl spekulovat o tom, jak se banka zachová při vymáhání škody, která zůstane po odečtení částky, kterou utrží za rozprodaný majetek pětačtyřicetiletého Czerneka a třicetiletého Stádníka.
Podle dřívějších vyjádření odborníků se peněžní ústav může kvůli naplnění rozsudku obrátit na civilní soud, který pak podle majetkových a finančních poměrů odsouzených určí způsob náhrady.
Exekuce dopadne i na manželky
V celé kauze jde o jednu z největších ztrát v historii českého bankovnictví. Aby Czernek a Stádník ČSOB škodu přes 2,4 miliardy uhradili, musel by každý asi 5000 let splácet dvacet tisíc měsíčně.
V nezáviděníhodné pozici se ocitají manželky dlužníků. "Exekuce se týká společného jmění manželů, do něhož patří i jejich mzdy," řekl advokát Jiří Herczeg. Manželům musí podle něj zůstat pouze životní minimum a vše ostatní, movitý a nemovitý majetek, se může použít pro exekuci.
Kromě náhrady škody poslaly soudy Czerneka i Stádníka na 2,5 roku do věznice s dozorem za porušování povinnosti při správě cizího majetku. Czernek už ale do vězení nenastoupí.
Loni v červnu byl po půldruhém roce propuštěn z vazby a soud pak vyhověl jeho žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu.
Někdejší zaměstnanci ČSOB sice prováděli legální operace, zejména s americkými a německými cennými papíry, jejich obchodování však překročilo na podzim 2000 hranici přípustného a bankou stanoveného rizika.
Nerespektovali platné předpisy banky, pracovní a manažerské smlouvy, zákoník práce a zákon o bankách.
Obžalovaní se při procesu hájili tím, že dealingové operace počítají s riziky právě proto, že někdy vznikají při obchodu velké zisky, jindy velké ztráty. Výhodnost obchodu podle nich nelze dopředu odhadnout, vždy jde o spekulaci, kdy omyl ukáže až čas.
