Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny

Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny | foto: František Vlček, MAFRA

Nikdy nebudeme cool značka pro mladé, říká Pešková z České spořitelny

  • 311
„Víme, že nikdy nebudeme cool značka pro mladé. Když se o to velké banky snaží, působí to směšně,“ říká Daniela Pešková z vedení České spořitelny. Největší česká banka s pěti miliony klientů zvedá od července ceny některých služeb. Ve chvíli, kdy „nové“ banky lákají na účty bez poplatků, jde Česká spořitelna jiným směrem.

„Pořád vyznáváme filozofii, že každá věc má svou hodnotu,“ říká členka jejího představenstva Daniela Pešková.

Česká spořitelna od července zavádí dvacetikorunový poplatek za platby kartou na serverech s hazardem a erotickou tematikou. Proč k němu jako první banka v Česku přistupujete?
Jsme sice první banka v Česku, ale některé banky v západní Evropě i na Slovensku takový poplatek mají. Hlavním důvodem pro jeho zavedení je vysoký podíl reklamací u tohoto typu transakcí. Obvykle nejsou dostatečně zabezpečené a častěji u nich dochází k podvodům. Naši lidé tomu musí věnovat spoustu času, a to nám zvedá náklady.

Daniela Pešková

V únoru se stala členkou představenstva České spořitelny, odpovídá za retailové bankovnictví. Je jedinou ženou v představenstvech velkých českých bank.

V České spořitelně pracuje od konce roku 2007, od loňska řídila síť jejích poboček.

Zkušenosti má i z dalších bank. Po studiích na Vysoké škole ekonomické v Praze začínala kariéru ve skupině GE Money, rok strávila v Maďarsku. Před příchodem do České spořitelny působila na řídící pozici ve slovenské Tatrabance.

Trochu to vypadá, že chcete měnit chování lidí. Co přijde dál, tučné maso, Coca-Cola?
Nic takového nechystáme. Nechceme nikoho k ničemu nutit, nikoho vychovávat, ale potřebujeme pokrýt náklady, které tyto transakce vyvolávají. Na druhou stranu, chování klientů se změnit může. Třeba tím, že budou na těchto serverech platit víc převodem z účtu. Tam se nic nemění, nový poplatek se bude týkat jen karetních transakcí.

Jak karta pozná, že jde o server, kde by se měl takový poplatek platit?
Karetní asociace vydávají seznam tzv. MCC kódů, podle oboru podnikání prodejce. Podle nich teď umíme jednoznačně identifikovat pouze platby za hazardní hry, sázení a loterie. A právě jich se bude nový poplatek zpočátku týkat. Nemůžeme však vyloučit, že budeme v budoucnu účtovat poplatek i za platby kartou na stránkách s erotickou tematikou.

Vy však od prázdnin měníte více poplatků, zdražujete například papírové výpisy a zaslání PIN poštou. Neobáváte se odlivu klientů?
Přistupujeme k tomu ze dvou důvodů – představte si to obrovské množství papíru, které musí banka vytisknout. A navíc, ve chvíli, kdy se to vytiskne na papír, už je to vlastně stará informace. Existují alternativy, jak se k informacím dostat. On-line, ihned. Elektronické výpisy jsou zdarma, ke zjištění zůstatků lze použít internetové či mobilní bankovnictví, zůstatek vidíte v každém bankomatu.

Stoupnou i poplatky za výběr kreditkou z bankomatu, a to skoro na dvojnásobek. Proč?
Pokud jde o novou výši poplatku, nijak nevybočujeme z úrovně českých bank. Všechny teď v souvislosti s novou evropskou regulací, která omezila poplatky u karetních plateb, hledají modely, jak kreditky jako produkt dál udržet. Proto také redukujeme odměny za platby kartou. Je třeba, aby si všichni uvědomili: na výběry je debetní karta, kreditka slouží na placení. Navíc, kreditní karta je úvěrový nástroj. Lidé, kteří hodně vybírají hotovost prostřednictvím kreditky, častěji padají do dluhové pasti. Vyšší poplatek by je mohl trochu odradit.

Z vašich bankéřů se teď stávají spíše poradci a prodejci – na pobočkách prodáváte elektřinu a plyn, radíte, jak ukočírovat domácí finance. Chtějí klienti od vás takové služby?
To je součástí služby, kterou nazýváme Moje zdravé finance. Bankovnictví se tím směrem jednoznačně posouvá. Dříve si lidé v bance vyřizovali hlavně převody peněz, ale i spořitelna kdysi vznikla proto, aby naučila lidi hospodařit s domácím rozpočtem. Jde o finanční gramotnost a i lidé z poradny při finanční tísni říkají, že klientům často otevře oči už jen to, že s nimi projdou jejich příjmy a výdaje. Z vlastní zkušenosti víme, že je o to zájem, lidé často nemají své finance pod kontrolu.

Jak jste s tím daleko?
Zkoušíme zdravé finance na třicítce poboček v celé zemi. A na podzim bychom službu chtěli pustit do celé sítě. A nejde jen o energie, postupně budeme nabídku rozšiřovat – zatím je naším hlavním cílem najít v domácím rozpočtu úspory ve výdajích. Do budoucna se však budeme chtít bavit třeba i o tom, jak do něj dostat víc příjmů. A zároveň vysvětlujeme, jak správně zacházet s bankou. Například to, že pro výběry z bankomatu mají používat debetní karty, protože s kreditkou to stojí peníze. Nebo právě i maličkost, že nemají chtít papírové výpisy, přes internet to mají ihned a bez poplatku.

Kolik lidí se už na těch pilotních pobočkách zapojilo?
Jde zhruba o třicet tisíc lidí. V průměru uspoří kolem devíti tisíc korun za rok. Ale měli jsme i extrém, kde to bylo přes 170 tisíc – šlo o sloučení půjček do jedné. Právě u konsolidací úvěrů – vedle přechodu k levnějšímu dodavateli energií – se dá ušetřit nejvíc. Využíváme toho, že jsou dnes podstatně nižší úrokové sazby, než byly před pár lety.

Co je podmínkou pro vstup do programu?
Klient u nás musí mít účet, z transakcí získáme nejvíc údajů. Čím víc toho o něm víme, tím lépe mu pak můžeme poradit. Proto učíme lidi, aby platili kartou, aby naše nabídka byla co možná nejrelevantnější. Když člověk přijde k bankomatu a vybere si celou výplatu, už mu moc neporadíme.

Nepředávají pak lidé bance příliš mnoho informací? Není to Velký bratr v praxi?
Pochopitelně o tom s klientem mluvíme, o všem ví. Je to hra o datech, pokud k nám klienti budou mít důvěru, uvidí, že čím víc dat máme, tím větší úspory nebo příjmy jim můžeme přinést. To, co nabízíme teď, je jen začátek, postupně na to chceme nabalovat další služby.

Na kolik zdravé finance klienta vyjdou?
Je to služba, jejíž součástí je účet i karta, internetové bankovnictví a mobilní banka. Zkoušíme více cenových schémat. V jednom z nich máme i odměnu za věrnost. Když u nás máte účet, chodí vám tam nějaký příjem, platíte kartou, pak máte celou službu zdarma. Když ne, tak ta služba něco stojí. A zkoušíme i model, že vše je bez podmínek, ale něco to – zhruba dva lístky na metro měsíčně – stojí. Uvidíme, k čemu se klienti nakonec přikloní.

A co účet zcela zdarma bez jakýchkoliv podmínek, jako to mají „nízkonákladové“ banky?
To neplánujeme, pořád vyznáváme filozofii, že každá věc má svou hodnotu. A také chceme, aby náš model byl dlouhodobě udržitelný.

Nové banky mají přes dva miliony klientů a vydělávají stovky milionů

Přesto nízkonákladové banky už od těch velkých přetáhly přes dva miliony klientů.
Když do klasického byznysu aerolinek vstoupily nízkonákladové firmy, s trhem to taky zatřáslo. Ty velké to donutilo myslet trochu jinak a postupně to donutilo přemýšlet trochu jinak i nízkonákladovky. Ve výsledku obě skupiny změnily své obchodní modely – ku prospěchu klientů. To stejné se děje i při působení nízkonákladových bank. Přemýšlíme jinak a je to čeká také. Rozumím jejich akvírovací strategii, ale kladu si otázku, jestli to mohou udržet dlouhodobě.

Nebojíte se, že si vás jednou rozeberou start-upy, tedy fintech firmy, které přinášejí nové technologické řešení v oblasti financí? PayPal vám ukradne platby, další půjčky, jiní poradenství?
Fintech vás přesvědčuje, že mít všechny tyhle služby pod jednou střechou neznamená trvalou hodnotu. My si to však nemyslíme. Je správné se od nich učit, spolupracovat s nimi. Třeba Home Credit má Zonky, aby pochopil, jak principy sdílené ekonomiky a emocí fungují, ale není to žádná finanční bonanza. Každá banka experimentuje s různými věcmi a učí se z toho.

A připravujete něco podobného, jako je Zonky, tedy platformu pro půjčky od lidí k lidem?
Chystáme on-line úvěrování, bezpapírovou půjčku. Teď po půlročním testování pouštíme do světa aplikaci Friends24, která umožňuje platby blízkým přes SMS, e-mail či další platformy bez znalosti čísla účtu příjemce. Nápad na tuhle aplikaci vznikl přímo ve spořitelně, u našich „digitálních pankáčů“. V létě budeme v celé síti spouštět „peníze na klik“ – mikropůjčku, kde každý bude mít předschválený úvěrový rámec, který budete moci využít jen zčásti, nebo vůbec. A na příští rok chystáme nové, přehlednější internetové bankovnictví, které už mají v Rakousku. Nápady vznikají uvnitř i venku, ale ne všechny z nich dovedeme až ke spuštění.

Česká spořitelna přesto působí na řadu lidí jako moloch. Jak se vám daří získávat mladé klienty?
Máme největší podíl na trhu ve všech věkových kategoriích. A – možná vás to překvapí – i u mladých. Účet jim často založí rodiče, kteří jsou s námi spokojeni. A pak nastává období, kdy toho od banky moc nepotřebují, víc rozhoduje značka než to, jakou šíři služeb nabízí. Ve chvíli, kdy založí rodinu, začnou podnikat, se zase potřeby proměňují, a lidé víc ocení, co jim banka nabídne pod jednou střechou. Pro nás je tedy klíčové, abychom mladé v tom mezidobí udrželi. Spolupracujeme s univerzitami, pořádáme festival pro programátory. Ale víme, že Česká spořitelna nikdy nebude ta cool značka pro mladé. Když se o to velké banky snaží, působí to směšně.

Jak vám pomáhá rozsáhlá síť poboček?
Pro nás je to velká výhoda, a třeba zdravé finance jsou na nich postaveny. Potřebujeme zůstat dostupní v regionech. Z domácích i zahraničních průzkumů vyplývá, že zhruba pro třetinu lidí je blízkost pobočky tím nejdůležitějším faktorem při volbě banky. Snažíme se ale s pobočkami hýbat, některé přesouváme, jiné zavíráme. Nechceme je mít prázdné. Když vidíme, že tam klienti využívají převážně bankomat, tak se s místní samosprávou dohodneme, že tam necháme třeba jen ten nebo jen mobilního bankéře. Našeho člověka, který bude sedět na úřadě třeba čtyři hodiny denně. Na jihu Čech testujeme i pojízdnou pobočku. Máme teď přes šest set poboček, jejich počet se v posledních letech snižoval o deset až dvacet ročně. Česká spořitelna vždycky měla nejvíce poboček a to se nezmění, zůstaneme nejdostupnější bankou.