Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bankovní daň prodraží služby, tvrdí šéf bankovní asociace

  12:31aktualizováno  12:31
Sociální demokracie chce prosadit zvláštní bankovní daň - argumentuje, že banky odvádějí příliš velkou část svých zisků v dividendách svým zahraničním vlastníkům. Banky se brání. „V některých zemí už od bankovní daně ustupují,“ říká Pavel Štěpánek, prezident České bankovní asociace.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Bankovní daň by rostla by s velikostí banky. Danila by se aktiva banky - z částky do padesáti miliard by se odvádělo státu 0,05 procenta, z aktiv mezi 50 a 100 miliardami by se platilo 0,1 procenta, v pásmu 100 až 300 miliard pak 0,2 procenta a z aktiv přesahujících částku 300 miliard by byla daň nejvyšší - 0,3 procenta. Nejvyšší sazba by se dotýkala čtyř bank na českém trhu - České spořitelny, ČSOB, Komerční banky a Raiffeisenbanky .

Zdaňme více banky, navrhuje ČSSD. Chce čtyři sazby progresivní daně

Banky by daň musely platit bez ohledu na to, jestli jsou ziskové anebo jestli mají zahraniční vlastníky. Vedle toho by i nadále platily klasickou 19procentní firemní daň z příjmu jako nyní. Návrh jako součást svého předvolebního daňového programu představila v uplynulém týdnu sociální demokracie.

Jak se Česká bankovní asociace, zastupující zájmy bank, staví k zavedení bankovní daně?
Návrhy na sektorové zdanění bank je třeba zvažovat velmi obezřetně, protože tyto daně jsou nesystémové. Navíc z pohledu růstu ekonomiky, udržení zaměstnanosti a z pohledu celkových příjmů státního rozpočtu by byly ve svém důsledku nevýhodné. Vážit je třeba také dopady na stabilitu podnikatelského prostředí a rovnost podmínek pro podnikání. To bylo dosud vnímáno jako jedna z dlouhodobých předností české ekonomiky.

Premiér Bohuslav Sobotka jako argument pro zavedení nové daně uvedl, že od roku 2000 odplynulo ve formě dividend z bank do zahraničí obřích 460 miliard korun. Můžete informaci potvrdit?
Tento údaj se objevil v analýze Úřadu vlády, která byla zveřejněna v listopadu minulého roku. Zároveň bylo z vytvořeného zisku ve stejném období zpětně investováno do posílení tuzemských bank více než 420 miliard korun. Pokud k tomu přičteme i vstupní investice, vychází z toho, že do dnešního dne zahraniční vlastníci do českých bank investovali více, než z nich získali formou dividendy. Nicméně zúžit ekonomický přínos bank na otázku zisku, případně dividendy by bylo krátkozraké. Banky v České republice přímo zaměstnávají více než 40 tisíc zaměstnanců a na jejich podnikání je navázáno několik set tisíc dalších pracovních míst a na daních a odvodech odvádějí významné částky do státního rozpočtu.

Pavel Štěpánek

Pavel Štěpánek, prezident České bankovní asociace

Vystudoval obor finance na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Působil v bankovní radě České národní banky.

Od 1. září 2005 je výkonným ředitelem České bankovní asociace.

Máte informaci, kolik za stejnou dobu, od roku 2000, zaplatily banky se zahraničními vlastníky na dani ze zisku?
Za období 2008 až 2015 to bylo více než 90 miliard korun. V průměru je to více než 11 miliard ročně.

To je stejně, jako má činit nová bankovní daň. Pocítili by zavedení bankovní daně klienti bank? Jinými slova - promítly by banka novou daň do poplatků a výše úroků?
Mezinárodní studie potvrzují, že všude, kde byly sektorové bankovní daně zavedeny, dopadají důsledky především na klienty. Konkurenční prostředí může tento dopad oslabit, ale nikoliv eliminovat. Záleží také na tom, jak jsou tyto daně konstruovány. Daň, která se neodvíjí od ziskovosti firmy a která je navíc objemově významná jako ve zveřejněném návrhu, pravděpodobně dopadne na klienty citelněji.

Nějaká forma sektorové daně pro banky je zavedena v patnácti zemích EU. Jak je tam koncipovaná?
Způsob konstrukce bankovních daní je různý, základem bývají například upravená pasiva, vklady nebo vlastní kapitál banky. Je dobré si připomenout, jaké důvody k jejich zavádění vedly a jaké zkušenosti s nimi dané země zaznamenaly. Většinou měly tyto daně za účel vytvořit rezervu pro případ dalších finančních krizí. České banky jsou ale podle všech dostupných ukazatelů zdravé, tento důvod zde není. Zajímavé je i podívat se na osud sektorových daní v některých okolních zemích. Například Rakousko letos přistoupilo nejen ke snížení celkového výnosu sektorové daně z původních 640 milionů eur na 100 milionů eur, ale také upravilo základ pro výpočet daně. Nově jím má být zisk, nikoliv bilanční suma bank. Sazbu daně snižovali z 0,4 procenta na 0,2 procenta i na Slovensku. K radikálnímu snižování bankovní daně přistoupila v posledních dvou letech i vláda v Maďarsku. Problémy způsobují bankovní daně i v Polsku, noviny The Wall Street Journal dokonce upozornily, že Polsko začalo v souvislosti s navyšováním daní ztrácet atraktivitu u zahraničních investorů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Silnější koruna šetří peníze, zlevnila například paliva

Když začátkem dubna pustila Česká národní banka domácí měnu z okovů, panovaly obavy, že bude létat nahoru dolů. A že nakonec ani nemusí moc posílit, protože si...  celý článek

Ilustrační snímek
Najíst se za stovku je už skoro nemožné. Restaurace prudce zdražily

Za vydatný oběd skládající se z kulajdy, svíčkové na smetaně, půllitru čepovaného ležáku, palačinky jako dezertu a turecké kávy na závěr hosté platili v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Řetězce šroubují ceny jen u másla a mléka, ukázalo hloubkové šetření úřadu

České úřady se dohadují o výši marže na české potraviny. Zatímco podle ministerstva zemědělství i potravinářské komory prodražují zboží Made in Czech Republic...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.