Evropské politiky probudil kyperský budíček. To neškodí, říká analytik

Kyperská bankovní krize vrátila do života lidí strach o osud předlužené Evropy. Nutí je znovu přemýšlet o tom, zda eurozóna přežije, nebo ne, a jaké to na ně může mít dopady. Podle analytika České spořitelny však takovéto úvahy neškodí. Pomohou dokončit reformy, bez nichž se Evropa nikdy neuzdraví.

Kypřané protestují proti zdanění vkladů, za které má země získat finanční injekci 10 miliard eur. 18. března 2012. | foto: AP

"Evropa se po razantních prohlášeních Evropské centrální banky nechala ukolébat, že je krize zažehnána a bezprostřední nebezpečí nehrozí. Politici tak mají menší pobídky pro to, aby prováděli nutné bolestivé reformy a konsolidovali veřejné finance. Problém zbytnělých sociálních států a chronicky zadlužených státních pokladen však nemůže expanzivní měnová politika ECB vyřešit. Proto je do jisté míry dobře, pokud evropským politikům zazní kyperský budíček," hodnotí analytik České spořitelny Jan Jedlička dopady kyperské krize.

Kolik by stál krach Kypru

Kypr je malou ekonomikou. Jeho podíl na výkonu eurozóny se podle Jana Vejmělka z Komerční banky počítá na jedno promile.

Pokud by země skutečně zkrachovala, Evropě by tak ekonomicky příliš neuškodila, oslabila by ji v řádu desítek miliard eur. Stát by na tom prodělal podle Davida Marka z Patria Finance zhruba 13 miliard eur. Pro zahraniční vkladatele by krach kyperských bank znamenal ztráty asi 25 miliard eur a ECB a ostatní centrální banky eurozóny by přišly zhruba o 7,5 miliardy.

Obavy o osud eurozóny se vynořily znovu poté, co kyperská vláda po dohodě s evropskými představiteli oznámila plán zdanit vklady všech kyperských střadatelů, tedy i těch, co mají v bankách uloženo méně než dosud Evropou garantovaných sto tisíc eur. Za to si měl Kypr vysloužit mezinárodní finanční pomoc, bez níž čelí bankrotu.

Poslanci sice v úterý shodili návrh ze stolu (více čtěte zde), samotné jeho zveřejnění však vyvolalo velký poprask nejen u Kypřanů, ale i za hranicemi ostrovní země. Britský list Financial Times označil způsob řešení krize v zemi za "zpackaný" a zvyšující nejistotu v celé Evropě.

"Problém je, že další nestandardní opatření, se kterými Brusel přišel, mohou namísto stabilizace znovu destabilizovat finanční trhy, což by mohlo vést ke zvýšení rizikových prémií a zdražení financování státního dluhu dalším problematickým státům jižního křídla," popisuje možný dopad na psychiku investorů hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

19. března 2013

Podle Davida Marka z Patria Finance sice i případný krach Kypru ekonomiku EU neohrozí, důvěru ve schopnosti Evropy dostat se z krize by však mohl významně ovlivnit.

"Problém je v tom, že z Kypru se stala jakási laboratoř a z výsledku tohoto laboratorního pokusu se bude usuzovat, jak by se mohly věci vyvíjet v dalších, podstatně větších zemích," říká Marek. "Zároveň by bankrot Kypru prakticky vedl k opuštění eurozóny, což by byl další precedent v běhu dějin evropské dluhové krize. To, čemu se pracně a draze podařilo zabránit v případě Řecka, by se mohlo stát skutečností v případě Kypru," upozorňuje na další znejisťující faktor.

Češi se o své úspory bát nemusí, ujišťují analytici

Pokud by se Evropě nepodařilo tyto obavy utlumit, vyvolalo by to další vlnu nestability a protažení ekonomické recese v řadě států EU. Čekat by se daly další úsporné kroky jednotlivých evropských vlád. O své vklady se však Češi podle ekonomů bát v žádném případě nemusí.

"Česká republika není ani daňový ráj (jako Kypr), ani není v dluhové krizi, takže něco takového u nás vůbec nehrozí," ujišťuje analytik Václav Franče z Raiffeisenbank. "Osobně českým politikům v tomto ohledu věřím. Stigma měnové reformy z roku 1953 je tady stále příliš silné, než aby někdo uvažoval o podobných kouscích," přidává se hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic Pavel Sobíšek.