Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otevření řeckých bank od úterka? Jen prázdné sliby, tvrdí ekonomové

  12:35aktualizováno  12:35
Už v úterý mohou být obyvatelé Řecka nemile překvapeni. Je totiž vysoce nepravděpodobné, že v dalších dnech otevřou řecké banky. Ekonomové oslovení iDNES.cz naopak očekávají delší bankovní prázdniny.

Řekové čekají před bankou v Aténách, ta však v sobotu raději neotevřela. | foto: ČTK

Rychlou dohodu s věřiteli a následně otevření bank během úterka sliboval před referendem ministr financí Janis Varufakis (více zde). Jenomže rychlá dohoda je nepravděpodobná. Zdá se, že ústupkům Aténám v dosavadním plánu reforem je nakloněn snad jen francouzský prezident Hollande.

„Z Řecké strany slýcháme spoustu věcí a spousta z nich jsou naprosté nesmysly, včetně zaklínání se demokracií. Je to šikovná fabulace premiéra a bývalého ministra financí. Řecké banky nemohou otevřít. Jasnou indicií je to, že se jedná o snížení denního limitu pro výběry ze 60 na 20 eur. Peníze kvapem docházejí,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.

V případě otevření bank by hrozilo masové vybírání vkladů. Navíc v bankách není dostatek hotovosti a jejich znovuotevření by tak bylo možné jen s novou měnou nebo s navýšením půjček z Evropské centrální banky (ECB). Řecko ale takové scénáře pravděpodobně nepřipravuje a od ECB se nedá čekat, že úvěry zvýší.

Také podle hlavního ekonoma Ery (ze skupiny ČSOB) Jana Bureše je otevření bank v úterý nereálné. „Je to politické gesto. Banky zřejmě neotevřou, ale mohou otevřít například třeba pro penzisty. Nebude to otevření pro normální provoz,“ tvrdí.

Těžká volba evropských bankéřů

Ekonomové na druhou stranu nepředpokládají, že Evropská centrální banka na odpoledním jednání zvolí radikální řešení a úplně ustřihne řecké komerční banky od přísunu hotovosti z nouzové linky ELA. „ECB dnes s velkou pravděpodobností nechá stávající limit půjček řeckým bankám beze změny,“ soudí Marek. Přísun likvidity drží řecký bankovní systém při životě, zastavení penězovodu by naopak urychlilo bankrot země.

ECB je ve složité situaci, její šéf Mario Draghi má před sebou těžké rozhodování. Už při minulém jednání o řecké krizi se dalo z jejího chování vyčíst, že nechce být tím, kdo rozhodne o odchodu Řecka z eurozóny.

Řecká vláda se nyní cítí na koni. Posílena výsledky referenda jistě nebude chtít couvat a naopak očekává, že ke zmírnění podmínek donutí věřitele, tedy Evropskou komisi, Evropskou centrální banku a Mezinárodní měnový fond.

„Taková možnost teoreticky pořád existuje. Zejména ze strany francouzských politiků je ochota k jednání dost vysoká, jenomže Berlín vypadá, že je na bodě mrazu,“ reagoval Marek z Deloitte. Neochota dál jednat ale vyzařuje i z prohlášení politiků jiných zemí, například těch severských nebo ze Slovenska. Jan Bureš z Ery je k dalším jednáním pesimistický, podle něj se dohoda bude hledat těžce. „Jako hodně pravděpodobný vidím scénář zavedení nějaké paralelní měny v horizontu týdnů nebo měsíce,“ říká.

Evropští politici hrají o hodně. Do záchrany Řecka se investovalo spousta peněz, jen dva záchranné balíky mají hodnotu 240 miliard eur. V případě bankrotu Řecka je mohou voliči vinit z toho, že finance na záchranu země investovaly země s eurem zbytečně. Na druhou stranu, pokud se Aténám opět couvne, může to zvýšit riziko morálního hazardu. Zejména země jižního bloku jako Itálie mají vysoké dluhy a pokud se Řecko vyhne své povinnosti dluhy splácet, může to být pro ně precedens do budoucna, kdy se mohou hasit podobné krize.

Hrozba Ruska

Další důležitý důvod, proč si eurozóna nepřeje Grexit, je politický a bezpečnostní. Existují obavy, že se zkrachovalé Řecko přikloní více k Rusku, ať už formou finanční záchrany, ekonomické spolupráce, ale i tím, že Moskva získá strategický přístup do řeckých přístavů a otevře si cestu pro své lodi do Středozemního moře.

„Jestliže Řecko opustí eurozónu, ale zůstane v EU, ztratí jen velmi málo, pokud bude vetovat budoucí prodloužení sankcí vůči Rusku,“ napsalo zpravodajství CNN.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.