Banky mohou výjimečně zasahovat do účtů klientů

Při pohledu na výpis z bankovního účtu asi většina lidí nečeká žádné velké překvapení. O důležitých výdajích většinou každý ví stejně jako o příjmech. Přesto se však může stát, že majitel uvidí na výpisu, že mu z účtu peníze odešly, aniž k tomu dal příkaz. Může k tomu dojít, když banka napravuje chybu v zaúčtování, kterou udělala banka nebo člověk, který špatně vyplnil číslo konta, na které chtěl peníze poslat. Druhou možností je zásah státní instituce, jako jsou například soudy či policie.

Chybu musí banka opravit sama

Příkladem mylného zaúčtování může být následující situace: banka chybně zaúčtuje platební příkaz a peníze, zaslané realitní kanceláří za prodej rodinného domku, přijdou na konto člověka, který nikdy žádný dům neprodával. "V případě, že se chyby dopustila sama banka, je povinna tuto chybu opravit a částku převést na správný účet," vysvětluje právnička Věra Zemanová.

Majitel tohoto účtu nepřijde ani o úroky za dobu, po kterou byly peníze na nesprávném kontě. Povinností banky je totiž i připsání úroků za tuto dobu. Takže ten, komu na účet přišly peníze neoprávněně, přijde také o úroky, které z této částky získal za dobu, kdy byla na jeho kontě. Jestliže účet, na který omylem banky přišla neoprávněně určitá suma peněz, vede jiný peněžní ústav, postupuje se podobně. "Chybující" banka musí vždy zasáhnout, aby byly věci uvedeny do pořádku. Opravy se mohou provádět do tří měsíců od chybného zúčtování bez předchozího souhlasu majitele konta, na které byly peníze omylem připsány.

"Tato transakce se klienta nedotýká žádným negativním způsobem. Klient nenese náklady této operace, nese je banka," říká mluvčí ČSOB Jan Stolár. V případě, že se na chybu nepřijde včas a oprava se neprovede do tří měsíců, musí banka k odepsání částky mít souhlas majitele účtu. To však neznamená, že člověk, kterému přijdou tímto způsobem peníze na účet, má po třech měsících vyhráno a může čile utrácet z peněz, které mu nepatří. V takovém případě by se totiž věc řešila jako bezdůvodné obohacení. Soud by mohl přikázat navrácení peněz, a v případě neuposlechnutí by mohl nařídit například zabavení majetku. Když chybu způsobí banka, je samozřejmě povinna hradit všechny náklady na nápravu - to znamená na uvedení zůstatků na obou účtech do stavu, v jakém by byly, když by k chybě vůbec nedošlo.

Za chyby se platí

Složitější je situace v případě, že chybu udělal klient. Stačí jedno nesprávně uvedené číslo na platebním příkazu, a peníze putují úplně jinam, než kam byly určeny. Člověk, který podobnou chybu udělá, nemá možnost říct bance: "Pardon, spletl jsem se, odepište to prosím z toho účtu, kam jsem to omylem poslal, a převeďte ty peníze na správný účet." Majitel konta, kam peníze neoprávněně přišly, je povinen částku na výzvu odesílatele ihned vrátit. Jestliže by s vydáním váhal, musel by později zaplatit i úroky z prodlení.

Ten, kdo peníze na nesprávný účet omylem poslal, by se mohl obrátit na soud. Soudní poplatek v podobných případech dosahuje čtyř procent z částky, o kterou se člověk soudí - minimálně pět set korun a maximálně půl milionu korun. Horní hranice se přitom od Nového roku pravděpodobně zruší. Kromě soudních poplatků musí člověk počítat také s výdaji za advokáta, využije-li jeho služeb.

V případě, že u soudu uspěje, uhradí soudní poplatky a případně i jeho výdaje na advokáta druhá strana sporu - tedy ten, na jehož účet peníze neoprávněně přišly. Zvláštní situace při chybném zúčtování nastává, přijdou-li peníze omylem na účet finančních úřadů. V takovém případě je totiž banky nemohou automaticky "vybrat" a zaslat na správné konto - podle zákona musí požádat o vrácení částky. Teprve potom banka částku převede na správný účet.

Obstavení účtu není věčné

Kromě oprav chyb může banka manipulovat s penězi na osobních účtech také na příkaz některých institucí. Například když klient banky neplatí své dluhy, může soud přikázat bance v rámci exekuce, aby mu zablokovala peníze na účtu. Peněžní ústav pak musí zablokovat celou dlužnou částku a úroky a převést tyto peníze firmě nebo člověku, kterému její klient dlužil. "Jestliže na účtu není dostatek finančních prostředků, vyplatí banka tolik peněz, kolik jich na účtu je. Zbytek vyplatí ihned, jakmile částka na kontě dosáhne potřebné výše," říká Věra Zemanová.

Zablokování účtu je však možné pouze na maximálně půl roku. Jestliže během této doby na kontě není dost peněz k zaplacení dluhu, vyplatí banka všechny finanční prostředky, které na účtu jsou. Tím zablokování účtu končí. Postižený člověk však může u soudu podat nový návrh na zablokování konta, případně může soud rozhodnout například o prodeji dlužníkova majetku a uhrazení dluhu z takto získané částky.

Zablokovat účet může i finanční úřad

Podobné je řešení nedoplatků na daních, pokutách a podobně. Rozdíl je hlavně v tom, že celý proces nezahajuje soud, ale finanční úřad. Ten rozesílá takzvaný exekuční příkaz, který obdrží i dlužník. Člověk, který částku dluží, má patnáct dnů na to, aby u finančního úřadu protestoval. Po této lhůtě však banka na příkaz úřadu provede srážku dlužné částky z účtu. Stejně jako v případě obstavení účtu soudem je však možno zmrazit účet maximálně na šest měsíců. Poté blokování končí i v případě, že za celou dobu nebyl na účtu dostatek prostředků k zaplacení celého dluhu.

Kdy může banka sáhnout na konto:

* když peníze přišly na účet omylem
* na základě rozhodnutí státní instituce, například soudu či policie