Banky možná manipulovaly se sazbou a ovlivnily obchody za 6 biliard Kč

Britské a americké úřady vyšetřují velké světové banky, jako je Citigroup nebo Deutsche Bank, kvůli možným manipulacím s úrokovou sazbou Libor. Je možné, že se sazbu snažily uměle snižovat. To by mělo dopad na finanční produkty v objemu až 350 bilionů dolarů, tedy přes 6 biliard korun.

JPMorgan Chase | foto: Profimedia.cz

Největším podezřelým v případu je Barclays, píše list Financial Times. Vyšetřována je také švýcarská UBS, německá Deutsche Bank, americká banka Citigroup, Bank of America nebo JPMorgan Chase & Co. Případem se zabývají regulační úřady ve Spojených státech a Velké Británii.

Vyšetřovatelé mají podezření, že se banky snažily mezibankovní sazbu uměle snižovat, aby měly levnější přístup k finančním zdrojům. Tím by také mohly bagatelizovat paniku, která se během finanční krize šířila mezi investory.

Patnáct nul

Sazbou Libor se řídily finanční produkty v hodnotě 350 000 miliard dolarů, píše list Financial Times. Miliarda je zde překladem anglického "billion". Při současném kurzu částka odpovídá šesti biliardám. Jedna biliarda je 10¹⁵.

Se sazbou se mohlo manipulovat v letech 2006 až 2008. V té době se sazbou Libor řídily obchody až za 350 bilionů dolarů. To je v české měně zhruba 6,1 biliardy Kč, tedy šestka s patnácti nulami. Škody, které někomu mohly vzniknout, by ale byly mnohem menší. 

Sazba Libor (London interbank offered rate) je hlavní mezibankovní úroková sazba, již se řídí banky, když si mezi sebou navzájem půjčují. Od těchto úroků se odvíjejí i další sazby, které už si banky stanovují samy a které promítají do cen spotřebitelských úvěrů a hypoték.

Banka Barclays je jednou z těch, jež pomáhají mezibankovní sazbu Libor v Londýně stanovovat.

"Ve špatných dobách nikdo nechce ukázat, že mu ostatní protistrany chtějí půjčovat za vysoký úrok, a proto měly pravděpodobně banky motivaci sazby hlásit nižší, než bylo reálné," řekl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Pokud by se ukázalo, že sazba Libor byla záměrně stanovována na nižších úrovních, než měla být, znamenalo by to, že banky a investoři byli připraveni o značné objemy úrokových příjmů. Prospěch však měli naopak ti, co si peníze vypůjčili.

Manipulace se sazbami

Vysvětlení analytika Marka Hatlapatky (Cyrrus)

Na sazbě Libor se v období od roku 2006 do roku 2008 podílelo 16 velkých bank. Ty každý den v určený čas oznamovaly sazbu, za kterou jsou schopny si půjčit prostředky na mezibankovním trhu. Sazby získané od jednotlivých bank se následně očistí o extrémy a vypočítá se průměrná sazba, která je vyhlášena oficiálně jako sazba Libor. K manipulaci se sazbou je potřeba jakési kartelové dohody a právě to je jednou ze součástí vyšetřování. 

Banky měly motivaci uměle snižovat sazbu především v počátečních fázích finanční krize tak, aby se jak celková tržní situace, tak i situace jednotlivých bank jevila zbytku trhu lepší, než ve skutečnosti byla.

Způsob sestavování sazby Libor je již delší dobu terčem kritiky, protože sazby udávané jednotlivými bankami lze jen velmi obtížně ověřit. Přitom Libor je v současném finančním světě extrémně důležitou veličinou, od níž se odvíjí obrovské množství obchodů, úročení dluhopisů apod.