Těsně po sametové revoluci byl Neratov prakticky mrtvý. Z obce po válce vysídlené zůstal jen polorozpadlý kostel. Díky místnímu sdružení však v srdci Orlických hor postupně vyrostl penzion, hospoda, zahradnictví i chráněná pracoviště a dílny. Z celkem 150 zaměstnanců sdružení má 110 lidí mentální handicap. Ve vsi má navíc vyrůst minipivovar, který vedle profesionálních sládků dá práci dalším postiženým. První várku plánují v Neratově uvařit už na jaře 2017. „Slibujeme si, že nám pomůže na cestě k finanční samostatnosti a nezávislosti,“ říká Antonín Nekvinda ze Sdružení Neratov.
Z vlastních prostředků by ho ale Neratovští jen stěží postavili. A banky by donedávna o takového klienta nejspíš ani nezavadily. Jenže v poslední době stále více evropských finančních ústavů zjišťuje, že podpora tohoto typu sociálního podnikání pro ně může v budoucnu znamenat dobrý byznys.
A tak sdružení nakonec peníze na pivovar dostane, investiční úvěr mu poskytne Česká spořitelna. Pro banku z rakouské skupiny Erste je sociální bankovnictví hledáním nového pole působnosti. Potřebuje je zoufale najít celý sektor, protože zpřísňující se evropské regulace stále více svazují tradiční bankovní byznys.
Sociální bankovnictví z Bangladéše
Průkopníkem sociálního bankovnictví je bangladéšský nositel Nobelovy ceny Muhammad Yunus, jehož Grameen Bank začala v polovině 80. let minulého století poskytovat mikropůjčky chudým. Třeba na rozjezd vlastního byznysu – obchodu či dílny. Na obdobném principu nyní fungují i banky v Evropě, například španělská Micro Bank. Německá banka GLS zase financuje ekologické zemědělství, sociální zařízení, školy.
Lidé z vedení Erste zdůrazňují, že nejde o charitu. „Nechceme na sociálním bankovnictví nijak zvlášť vydělávat, ale zároveň nechceme prodělávat. Naším cílem je mít provozní černou nulu,“ říká šéf Erste Bank Andreas Treichl.
„I pro nás je to vlastně byznys jako každý jiný,“ souhlasí Nekvinda. Přestože je většina zaměstnanců neratovského sdružení s postižením, musí i oni dodržovat základní ekonomická pravidla a plnit nasmlouvané termíny. Pivovar má být za několik let v zisku, který chce ovšem Nekvinda znovu investovat na vylepšování života ve vsi.
Neziskovky byznys neumí
S bankéři se shodne, že k sociálnímu podnikání vede jednodušší cesta od skutečného byznysu než z neziskového sektoru. Neziskovky totiž často jen naplánují náklady, za co by se daly peníze z dotací utratit, už ale nepřemýšlejí nad tržbami.
Podle profesorky Johanny Mairové ze Stanford University, která se sociálnímu podnikání dlouhodobě věnuje, trvá lidem z neziskovek mnohem déle, než se naučí podnikat. V Neratově naproti tomu hledají každou příležitost. Od září například lidé v chráněných dílnách montují jednoduché součástky pro letohradského výrobce OEZ.
Ne všechny služby, které skupina Erste má nebo rozjíždí v Rakousku, se automaticky překlopí do Česka. Třeba ve své mateřské zemi založila před deseti lety zcela novou banku pro chudé, pro lidi, kteří by jinak neměli přístup k bankovnímu účtu. Nazvala ji Zweite.
A nyní má 15 tisíc klientů, které zadarmo obsluhuje 350 dobrovolníků – zaměstnanců Erste, kteří se tomu věnují ve volném čase, či penzisté. „V Česku by to nefungovalo,“ říká šéf sociálního bankovnictví Erste Peter Šúrek. Prakticky pro nikoho není problém si založit účet, pravděpodobně by bylo ale obtížné zapojit dobrovolníky. Zatím tak ve spořitelně hledají cesty, co by mohlo rozjíždějící se program pro sociální podnikatele či neziskovky doplnit.
Na Slovensku podporují výstavbu romských domků
V západní Evropě banky v rámci sociálního bankovnictví například financují vzdělávací programy nezaměstnaným či migrantům. Na Slovensku zase Erste rozjela program podpory při výstavbě romských domků.
„V Česku bychom chtěli zatím jít hlavně cestou finančního vzdělávání. Od našich firemních klientů víme, že řada jejich zaměstnanců se topí v dluzích. Připravujeme pro ně vzdělávací program, co dělat, aby se z dluhů vymanili,“ říká Klára Gajdušková, která má sociální bankovnictví na starosti v České spořitelně. Firmy budou podle Šúrka ochotné za službu platit. A to nejen kvůli tomu, že mají administrativní náklady s tím, když musí například řešit srážky ze mzdy kvůli exekucím.
Dluhy ohrožují zdraví
„Dopad dluhů není jen v tom, že má člověk finanční problém. Ale zároveň to má vliv na jeho zdraví, na jeho pracovní výkonnost, může mít sklon k podvodům na pracovišti. A pokud firmy takto svým zaměstnancům pomohou, může jim to ušetřit mnoho peněz,“ říká Šúrek.
„Nechceme na sociálním bankovnictví nijak zvlášť vydělávat, ale zároveň nechceme prodělávat. Naším cílem je mít provozní černou nulu.“ Andreas Treichl šéf Erste Bank
Fakta Co je sociální bankovnictví? Sociální bankovnictví se zaměřuje na skupiny, které mají omezený nebo žádný přístup k bankovním službám: lidi s nízkými příjmy, začínající podnikatele a neziskové organizace či firmy se sociálním přesahem.
