Úřad na ochranu osobních dat varuje, že u informací o fyzickým osobách hrozí zneužití. Zástupci bank uklidňují veřejnost ujišťováním, že budou požadovat jen informace nezbytné pro to, aby mohly otevřít účet či poskytnout úvěr. O citlivé informace typu sexuální orientace či politické příslušnosti prý zájem nemají.
Při žádosti o úvěr či jinou finanční službu budou banky moci vyžadovat veškeré osobní informace, které budou považovat za nutné pro prověření důvěryhodnosti klienta.
Senát schválil novelu zákona o bankách s kontroverzní pasáží o povinném vyžadování citlivých údajů, proti které ostře protestuje Úřad na ochranu osobních údajů. Zákon začne platit v případě, že ho podepíše prezident.
"Proti shromažďování citlivých údajů, mezi které patří například rasové, národnostní či zdravotní údaje, protestujeme a budeme požadovat změnu zákona," reagovala mluvčí úřadu Hana Štěpánková.
Zástupci bank nicméně tlumí vášně odpůrců legislativní změny tím, že rozhodně nehodlají vyžadovat více, než pro určitou službu potřebují. K založení účtu má nadále stačit jméno, bydliště a rodné číslo a pro poskytnutí úvěru informace o solventnosti klienta. "Zřízení účtu vám banka určitě nepodmíní tím, že se bude ptát, jaké máte auto," vysvětluje autor kontroverzní pasáže, poslanec Martin Kocourek (ODS).
Posílením pozice bank při práci s daty klientů je i další pasáž, která sice hovoří o tom, že poskytnutí souhlasu je dobrovolné, nicméně je podmínkou pro získání požadované finanční služby.
Úřad přitom podmiňování služby poskytnutím souhlasu označil za nepřípustné a rovněž kritizoval banky, že požadují po klientech více, než skutečně pro svou činnost potřebují.
Banky totiž často požadují souhlas ke zpracovávání údajů i proto, aby mohly informace využívat pro své dceřiné firmy, mezi kterými jsou obvykle pojišťovny, penzijní fondy či leasingové společnosti.
Na ochranu bank se postavil i guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. "Žádné zneužití osobních údajů nehrozí," řekl. Obavy, že banky budou vyžadovat informace například o sexuální orientaci klientů, označil za demagogické argumenty.
Banky hodlají zpracovávat informace o klientech především proto, aby mohl začít bez problémů fungovat registr dlužníků. V databázi, která bude sloužit pouze bankám, by u jména dlužníka měly být informace o tom, kolik úvěrů a v jaké výši má a jak je splácí či nesplácí. Registr má bankám pomoci chránit se proti neplatičům dluhů, a naopak dobrým klientům cestu k úvěru urychlit.
Poslanec Martin Kocourek považuje obavy Úřadu na ochranu osobních údajů za zcela neopodstatněné. "Změna míří zejména na banky, aby se omezila rizika s praním peněz či financování teroristů. Když se dohledávala nějaká podezřelá transakce, mohla dosud banky tvrdit, že k tomu už žádné údaje nemá," uvedl poslanec.
Klienty bude podle něj před nepatřičným vyptáváním bank chrání konkurence, která na finančním trhu panuje. "Nejcennější, co banky mají, je důvěra. Když bude mít klient pocit, že po něm žádají příliš, půjde jinam. I v tomto směru bude mezi bankami konkurence," dodal.