Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Banky zlevňují účty, ale berou si další poplatky

  9:38aktualizováno  9:38
Viditelná část poplatkové bitvy posledních let se vede o desetikoruny, maximálně stokoruny za služby, jako je vedení účtu nebo platební transakce. O to víc si banky vezmou na službách, které jejich klienti využívají méně často, ale zato ve chvíli, kdy je skutečně potřebují a nemají na vybranou.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

„Málo frekventované úkony se banky nebojí nechat si zaplatit,“ míní Patrik Nacher z projektu Bankovní poplatky.com. Za některé služby si tak banky ani dnes neváhají naúčtovat i několik tisícovek, ačkoli takové úkony pracovníkům banky většinou mnoho času nezaberou.

Některými poplatky se banky snaží klienty vychovávat. Aby mohly samy snížit náklady, potřebují, aby se klienti naučili většinu běžných věcí dělat sami, ideálně přes mobil nebo internet. Proto se draze zpoplatňují služby na pobočkách. Například vystavení výpisu z účtu na pobočce může stát až tři stovky. Banka přitom vytiskne pár stránek.

„Vysokými poplatky u nenáročných úkonů banky odrazují klienty od využívání služeb, které nejsou pro banku lukrativní a spíše zatěžují zaměstnance. Banky tak nemají v zásadě o poskytování těchto služeb v nějakém masovějším měřítku zájem a vysokými poplatky využívání těchto zejména pobočkových služeb regulují,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Bankovní poplatky.com Miroslav Zeman.

Jsou však skupiny klientů, které ani takto vysoké poplatky od využívání poboček neodradí. Zejména důchodci. Ti mají s přechodem na elektronické bankovnictví problém - nedůvěřují mu a moderním technologiím zpravidla nerozumějí.

Upomínka až za devět set korun

Jiné poplatky mají za cíl trestat. Typicky jde o zaslání upomínky, třeba za neuhrazenou splátku půjčky. I když jde o jeden dopis často vytvořený automaticky, klienta může přijít až na devět stovek, ale poplatek by měl být pořád úměrný částce, kterou člověk dluží. Některé firmy mimo bankovní sektor totiž vydělávají právě na těchto sankcích. Ty jsou dopředu nastavené přísně tak, aby klient „uklouzl“.

Stále ještě na trhu existují i poplatky, které jsou víceméně absurdní. Třeba vyčíslení zůstatku dluhu. To může stát i několik tisícovek, ačkoli jde o jeden papír s razítkem. Motivace banky je jasná: odradit klienta od refinancování dluhu a přechodu k jiné bance.

Absurdní může být i poplatek za změnu účtu, z něhož se splácí hypotéka. „Ve své bance jsem si vytvořil nový běžný účet, chtěl jsem totiž oddělit soukromé finance od těch pracovních,“ říká klient, který pracuje jako finanční poradce a nechtěl být jmenován. Původní účet chtěl využívat jako pracovní a nový účet jako osobní. „Požádal jsem tedy o změnu běžného účtu, ze kterého se bude inkasovat splátka hypotéky. Dozvěděl jsem se, že tato operace stojí pět tisíc korun. Pouhá změna účtu, ze kterého se bude inkasovat splátka!“ vypráví.

Trest za změnu hypotéky

O několik tisícovek lehčí za triviální úkony je i Renata Z. Splácí hypotéku a přednedávnem jí končila fixace úrokové sazby. Chtěla získat výhodnější úrok, navíc potřebovala refinancovat další úvěr, který si na nemovitost dodatečně vzala od stavební spořitelny. Potřebovala tedy navýšit původní hypotéku.

Konec fixace se blížil, ale nabídka od její hypoteční banky stále nikde. Žena si tedy vyjednala slušné podmínky u jiné banky, kde podepsala žádost o hypotéku. Mezitím se však ozvala její banka. První nabídka nebyla zajímavá, Renata už ale měla srovnání, a tak požadovala po své bance stejné podmínky. Ta nakonec souhlasila, takže se žena rozhodla zůstat tam, kde je.

V tu chvíli ale začala „cálovat“. Banka chtěla potvrzení, že si klientka nebude brát hypotéku u druhé banky. Cizí banka si za papír, že žádost o úvěr byla zrušena, řekla o pět set korun. Původní hypoteční banka dále chtěla znát přesnou výši půjčky u stavební spořitelny, aby ji mohla splatit. Stavební spořitelna za vyčíslení zůstatku úvěru účtovala tisícovku. (Některé instituce za tento kus papíru s razítkem chtějí dokonce několik tisíc korun.)

Stavební spořitelna však potvrzení vystavila k datu, k němuž hypoteční banka nestihla peníze poslat. Přesněji, žena nestihla v dané několikadenní lhůtě dodat další papíry, které banka chtěla. A i kdyby stihla, banka by si naúčtovala 2 500 korun za expresní čerpání hypotéky. Klientka tedy musela stavební spořitelnu znovu žádat o vyčíslení zůstatku půjčky k pozdějšímu datu. A zaplatit další tisícovku.

Je ovšem pravda, že některé služby, které jsou vidět, banky dotují. Jasným příkladem je třeba výběr z bankomatu. Ten mnohé instituce nabízejí zdarma, ačkoli s ním mají prokazatelné náklady. „Snížení poplatku u automatizovaných a masových operací může vést k příchodu nových klientů a k vyššímu využívání těchto levných služeb,“ říká Miroslav Zeman.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.