"Prostor pro 2400 lidí znamená vybudování takového malého města. Právě proto nám šlo především o to, abychom uchovali historii lokality, ráz Radlického údolí," uvedl architekt s tím, že po dokončení stavby zůstane zachována tamější kaplička i stromy v okolí.
Stavbu na půdorysu o rozměrech 220 krát 75 metrů tvoří šest pavilonů, mezi kterými jsou tři zasklená atria a dva dvory.
"Samotná střecha budovy, která má většinou pouze čtyři nadzemní podlaží, bude pokryta zelení. Podobně také na fasádách budou umístěny zcela ojedinělé systémy pro uchycení zeleně, což do značné míry umožní splynutí celé rozsáhlé stavby s okolní přírodou," popsal Ondřej Šuch, mluvčí společnosti Skanska, která objekt staví.
S přesunem tisícovky svých zaměstnanců počítá v květnu 2007 i Česká spořitelna. Developerem jejího nového sídla je společnost Sekyra Group, která ho postaví v areálu bývalého Armabetonu v ulici Antala Staška. Nyní jsou bourány stávající objekty, výstavba bude zahájena v září 2005.
Vzhled nové sedmipatrové administrativní budovy s technologickým centrem navrhli architekti z ateliéru Omicron-K v čele s Martinem Kotíkem. Ve směru do ulice Antala Staška bude objekt čtyřpatrový, z velké části prosklený.
"Budova je funkčně rozdělena do dvou celků. V podzemních patrech budou technické a technologické prostory, stejně jako garáže. V nadzemních podlažích budou kancelářské prostory takřka výhradně pro Českou spořitelnu," popsal Martin Čermák, vedoucí projektu ČS Technické centrum.
Kromě těchto dvou bank však další peněžní ústavy s velkým stěhováním nepočítají. Raiffeisen banka si již postavila své nové sídlo v těsné blízkosti výškových domů České spořitelny na Budějovickém náměstí. O stěhování svého sídla zatím neuvažuje ani třetí největší banka v zemi - Komerční banka.
"Historicky se o tom uvažovalo, ale zatím v tomto směru nepadlo žádné rozhodnutí," sdělila mluvčí této banky Marie Petrovová.
V bance pracuje už každý dvacátý Pražan
Pět procent všech lidí, kteří pracují v hlavním městě, našlo zaměstnání právě v bankovním sektoru. Tak vysoký podíl zaměstnanců, kteří pracují v tomto odvětví, nemá žádné jiné město v republice. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu pracuje nyní v bankovnictví v hlavním městě více než 42 tisíc zaměstnanců.
Pro srovnání - podobný počet lidí pracuje v Praze například v oblasti školství a vzdělávání nebo ve zdravotnictví. Počet lékařů, zdravotních sester a dalších pracovníků ve zdravotnictví je na území metropole dokonce o čtyři tisíce menší než počet bankovních úředníků.
Těch, kteří pracují v Praze ve finančním sektoru, je však ještě více. Například dalších téměř 14 tisíc lidí je zaměstnáno v pojišťovnách, více než dva tisíce pracovníků pracují v tomto sektoru jako pomocníci. Celkem v peněžním sektoru pracuje podle statistik Českého statistického úřadu více než 58 tisíc zaměstnanců.
I když v následujících dvou letech dvě největší banky přestěhují v Praze více než tři tisíce svých zaměstnanců, tato čísla již neporostou. "V případě stěhování ČSOB do Radlic jde jen o přesun zaměstnanců centrály. Opustíme budovy v centru, ale počet zaměstnanců zůstane stejný," řekl mluvčí ČSOB Martin Orság.
Jen v této bance pracuje v hlavním městě celkem 3500 zaměstnanců. "Číslo zahrnuje zaměstnance jak pražských poboček, tak i centrály," dodal Orság.
Největší počet pracovníků zaměstnává v Praze Česká spořitelna. "Počet našich zaměstnanců v Praze je přibližně 5340," uvedla Helena Matuszná z České spořitelny. Téměř tři tisíce lidí pracují v Praze pro třetí největší banku. "V Praze máme celkem 2932 zaměstnanců,“ řekla mluvčí Komerční banky Marie Petrovová.
