Na jednoduchou otázku, kolik posílají domů peněz, odpověděly z pěti největších bank v tuzemsku jen dvě, Česká spořitelna a Raiffeisenbank. Ostatní, tedy Komerční banka, UniCredit a ČSOB, se omezily pouze na konstatování, že limity plní.
Finanční krize už skolila několik evropských bank, a to i ze zemí, odkud pocházejí majitelé tuzemských bankovních domů. Ti se na rozdíl od českých "dcer", které jim nesou ročně miliardy čistého zisku, potýkají s nedostatkem volných peněz a neochotou ostatních bank vzájemně si půjčovat.
Snaha využít volných peněz z Česka, kde stále jsou i v době obecného nedostatku, je logická. "Váš dotaz by měla primárně řešit ČNB. Uvedené údaje banky běžně nekomentují," uvedl na dotaz, kolik činí půjčky italské matce, mluvčí UniCredit Bank v Česku Tomáš Pavlík.
ČNB mlčí také. Italská matka byla sdílnější. Po týdnech ujišťování, že je vše v pořádku a prostředků má dost, udělala obrat o 180 stupňů a oznámila potřebu navýšit kapitál. Šéf banky Alessandro Profumo podle agentury Bloomberg v telefonní konferenci s analytiky přiznal, že špatně odhadl dopady krize.
Akcie UniCreditu ztratily už v minulém týdnu za tři dny 24 procent hodnoty a přiměly premiéra Silvia Berlusconiho vyhlásit ochrannou ruku nad všemi bankovními vklady. Sdílnější není ani ČSOB, patřící belgické KBC. Právě Belgie se už spolu se sousedními státy potýká se dvěma ohroženými bankami, Fortis a Dexia.
"ČSOB neposkytuje do KBC žádné strategické financování. Financování je dlouhodobě na stejné provozní úrovni," uvedl pouze mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek s tím, že KBC sama má dostatek volných peněz.
Mluvčí Komerční banky, patřící francouzské Société Générale, pak uvedla pouze to, že hodnota financování mateřské banky se v poslední době "významně nezměnila" a je stabilní v rámci daných limitů. Neřekla však, kolik to je.
Konkrétně tak na otázku, jaké jsou jejich půjčky domů, odpověděly jen Česká spořitelna a Raiffeisenbank, které mají majitele v Rakousku. To patří k jedné z mála vyspělých zemí, která stejně jako Česko žádné problémy s ohrožením bank a jejich zachraňováním nemá.
Mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň uvedl, že mateřské bance nepůjčují vůbec nic. Spořitelna uvedla, že k pololetí šlo o 5,4 miliardy, tedy necelých dvanáct procent kapitálu. Limit je ze zákona stanoven na dvacet procent kapitálu banky. I v případě největších českých bank by tak šlo o částky okolo deseti miliard korun.
Nejde sice o ohromné sumy, ale v současné situaci paniky, nedůvěry a nedostatku financí jde o významné zdroje rychlých a jistých peněz. Vedle úvěrování existuje i další možnost, jak mateřskou společnost podpořit nepřímo – investicemi do dluhopisů či akcií prostřednictvím podílových či penzijních fondů, které mohou v rámci svých limitů nakupovat zahraniční cenné papíry vydané mateřskými společnostmi.
Mlčí i ČNB
Stejně jako banky z nyní exponovaných zemí je málo sdílná také česká centrální banka. Ta přitom sleduje, zda banky nepřesahují danou bezpečnostní úroveň a neposílají domů více.
"Údaje o angažovanostech bank vůči jejím matkám ČNB nezveřejňuje, a to ani v souhrnné podobě," uvedl za ČNB Pavel Zúbek z tiskového odboru.
Co je na této čistě statistické informaci tajného, odmítla ČNB komentovat. Už minulý týden v rozhovoru pro MF DNES guvernér Zdeněk Tůma uvedl, že nyní budou pečlivě sledovat "případné půjčky směrem k mateřským bankám".
Pokud by se ČNB něco nelíbilo, může zasáhnout. Způsob odmítl Tůma specifikovat. Konkrétnější nebyl později ani Zúbek a odkázal na paragrafy zákona o bankách. Zmíněný paragraf 26 však vyjmenovává možnosti ČNB dost široce a mimo jiné jí dává pravomoc nepovolené obchody zakázat.
