Je to Česká spořitelna, GE Money Bank a Raiffeisenbank. Spolu s dalšími už jich je celkem osm.
Sankci za odchod však stále ještě vybírají ČSOB, eBanka, Poštovní spořitelna nebo Volksbank. ČSOB vyjde částečně klientům vstříc dnes, zveřejní totiž kalkulačku poplatků na internetu.
Minulý pátek se zatím zástupci státu, bank a sdružení spotřebitelů sešli naposledy, další schůzka se plánuje ke konci srpna.
"Bankovní asociace začala pracovat na třech okruzích: na lepším zveřejňování ceníků služeb, na kodexu práv bankovního klienta a na terminologickém slovníčku třiceti až čtyřiceti výrazů. Bude to do konce listopadu," říká mluvčí České bankovní asociace Pavel Štěpánek, který se schůzky účastnil.
Seznam požadavků ministerstva financí na banky je však daleko delší.
"Jde o to, aby lidé věděli, kolik zaplatí, aby si mohli srovnat ceny a kdykoliv odejít," říká náměstek ministra financí Tomáš Prouza. To obnáší například povinnost spočítat dopad změny ceníku na každého klienta nebo výpočet všech nákladů spojených s úvěry i hypotékami. Od cenových limitů už upustil.
Některé návrhy jsou podle bank rozumné, jiné stravitelné, některé zcela neprůchodné. Banky argumentují vysokými náklady, stát však poukazuje na to, že jim a všem firmám ulevuje na daních. Podle výpočtu ministerstva financí by měly banky při dnešní úrovni zisků během tří let ušetřit 4,5 miliardy korun díky snížení daně z příjmu.
V každém případě nyní Prouza připravuje dotazník návrhů, který pošle v půlce srpna bankám. Podle jejich reakce se zachová vláda v půlce září, kdy ještě mají přijaté změny šanci na přijetí v parlamentu.
Vláda dostane seznam požadavků, na kterých jsou banky schopny se domluvit samy, a návrhy změn zákonů v těch případech, kdy banky nebudou chtít být státu po vůli. "I když naší prioritou je samoregulace, ne změny zákonů," podotýká Prouza.
Banky ústy šéfa České spořitelny Jacka Stacka žádají vládu, aby je vynechala z předvolební kampaně. Říkají, že jsou ochotny jednat, pokud je za společný postup nebude stíhat antimonopolní úřad.
