V úterý se sice ceny benzinu a nafty na evropských trzích držely, pokud by však cena ropy ve světě dál stoupala, brzy by dopadla i na české motoristy.
Suma padesát dolarů za barel lehké americké ropy je sice nejvyšší v historii, ale černé zlato už bylo dražší na přelomu 80. let, v době irácko-íránské války.
Pokud se ceny z té doby přepočítají na "současné dolary" a opraví se o inflaci, vyjde tehdejší cena ropy zhruba 36 dolarů na dnešních 80 dolarů.
Zvyšující se ceny černého zlata podle většiny odborníků znamenají hrozbu, která by mohla dopadnout na světovou ekonomiku. A to hlavně v těch zemích, které jsou závislé na dovozu této strategické suroviny.
Platí to zejména v případě rozvojových států, jež neumějí s ropou tak hospodařit jako Evropa nebo Japonsko. Podle ekonomů dražší ropa způsobuje růst cen zboží, snížení poptávky spotřebitelů a investic firem, které začínají šetřit.
V Americe by dražší ropa mohla mít dokonce vliv na to, kdo vyhraje listopadové prezidentské volby. "Dopad na Spojené státy by mohl být obrovský," uvedl pro CNN Bob Woodward z listu Washington Post. Ve své knize "Plán útoku" letos na jaře napsal, že sám prezident George W. Bush vyjádřil obavy z dopadu vysokých cen ropy na výsledek jeho souboje s demokratem Johnem Kerrym.
Kdo za to může
Za růstem ceny ropy stojí několik faktorů, jež se navzájem doplňují. V úterý, kdy při obchodování na asijských trzích zdražila lehká americká ropa na 50,35 dolaru za barel a v USA atakovalo černé zlato padesátidolarovou hranici, zdražení způsobila zejména situace v Nigérii. Ta je pátým největším producentem v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu.
Nigerijští povstalci tamní vládě od 1. října pohrozili "totální válkou" a prohlásili, že zaútočí na ropná zařízení a hlavně na zahraniční pracovníky ropných firem. Společnosti Royal Dutch Shell a Agip proto začaly stahovat své zaměstnance do bezpečí a hrozí pokles produkce ropy.
Kromě hrozby vyhrocení konfliktu v Nigérii na růst tlačí také vlna hurikánů u amerického pobřeží, která zablokovala činnost ropných rafinerií. Ale také situace okolo největšího ruského producenta Jukos, který má zablokovány účty kvůli daňovým únikům a kvůli nedostatku peněz omezuje vývoz.
Ceny ropy v uplynulých měsících podstatně ovlivňovala stále velmi výbušná situace v Perském zálivu, hlavně v Iráku. K tomu se přidaly také útoky spekulantů na ropné burzy, prudký hospodářský růst v Číně, která doslova žízní po ropě, a omezené kapacity kartelu OPEC zvyšovat těžbu.
Ochlazení na trhu s ropou však zřejmě brzy nepřijde. "Očekávám, že budou přicházet stále spíše špatné zprávy. A ceny by během několika dní mohly vylézt až na 51 dolarů za barel," uvedl pro BBC News John Kilduff, viceprezident energetické firmy Fimat USA. Podle katastrofických scénářů navíc ceny mohou ještě více vyskočit, pokud se zhorší situace v Iráku. A to i k 60 dolarům za barel.
