"Domníváme se, že forma privatizace nedává rovné šance všem zájemcům," řekl agentuře Reuters Jean-Claude Dorcimont, viceprezident společnosti Tractebel. Ta je energetickou divizí francouzské firmy Suez, majoritního akcionáře Electrabelu.
"Navíc nemáme zájem o kontoverzní část ČEZ, kterou představují jeho jaderné elektrárny," dodal Dorcimont.
Po odstoupení Electrabelu budou o 67,6 procenta akcií ČEZ nadále soutěžit francouzská Electricite de France, italsko-španělské konsorcium Enel-Iberdrola a americko-britské uskupení NRG Energy s International Power.
Zeman sliboval odborářům
Česká vláda si bude při soutěži klást další podmínku. Kromě toho, že vítěz soutěže musí s balíkem akcií ČEZ zakoupit i podíly v šesti regionálních distributorech, bude se muset upsat i odběru uhlí z českých dolů. Šéfovi hornických odborů Cyrilu Zapletalovi to slíbil premiér Miloš Zeman. Nabyvatel státního podílu v ČEZ by měl podepsat kontrakt na patnáctiletý odběr uhlí od hnědouhelných těžebních firem v objemu zhruba 30 milionů tun uhlí ročně.
Premiér šéfa odborářů ujistil, že někteří zájemci o energetický sektor už vyjádřili ochotu se k odběru uhlí zavázat. Uchazeči sami se zavázali k mlčenlivosti až do prosince, kdy bude vyhlášen výsledek výběrového řízení, takže se k uzavření kontraktu odmítají vyjádřit.
"Pan premiér nám jednoznačně řekl, že v privatizačních podmínkách pro nového nabyvatele ČEZ bude zakotvena podmínka dlouhodobého odběru z našich společností," uvedl Zapletal. V následujících patnácti letech tak má objem odebraného roku odpovídat zhruba letošní úrovni.
Zapletal nicméně nemohl vyloučit propouštění ani v době trvání kontraktu, protože měnit se bude také těžařský sektor a spouštět jaderná elektrárna Temelín. Její uvedení do provozu si vyžádá podle odhadů až 4750 pracovních míst v dolech.
Počet zájemců o ČEZ se zmenšil
Počet zájemců o superbalík elektroenergetických společností ČEZ a regionálních distributorů proudu, který nabízí vláda k prodeji, se zmenšil ve druhém kole na polovinu z původních dvanácti. Naopak počet zájemců o plynárenský Transgas a distributory plynu zůstává stejný - investorů je celkem devět.
Meziresortní výběrové komise potvrdily, že o elektroenergetiku budou soutěžit Electrabel, EdF, Enel v konsorciu s Iberdrolou a NRG Energy s International Power. O balík plynárenských firem se utkají DUKE Energy, E.ON, Edison Gas, Gas Invest, konsorcium Gas de France, Ruhrgas a Snam a konsorcium RWE Gas a Wintershall.
Mluvčí Fondu národního majetku Jana Víšková uvedla, že zájemci obdrží informační memorandum o nabízených firmách a od pondělka budou moci zahájit podrobný průzkum jejich dokumentace. Vítězné nabídky mají být předloženy vládě v prosinci.
Hodnotu obou balíků firem stát odhaduje až na 400 miliard korun, ekonomové i sami investoři však soudí, že cena bude kvůli řadě navržených svazujících podmínek nižší. Poradci pro privatizaci by teď měli zhruba do deseti dnů předložit komisi a poté zřejmě i vládě první návrhy konkrétních kupních smluv.
V nich má být mimo jiné zakotven zákaz následného prodeje kupovaného majetku, a to po dobu 10 let u elektroenergetiky a pěti let u plynu. "Jediné, co by bylo možné, je, že v případě vítězství konsorcia firem by si mohly vnitřně rozdělit, kdo co bude provozovat. Ale ani v tomto případě to nemůže být prodej," uvedl člen výběrové komise, poslanec za ODS Oldřich Vojíř. Podle něho by společnosti měly mít možnost prodat alespoň určitý nepotřebný majetek, jako například hotely či jiná zařízení, a to pokud by s tím předem souhlasila vláda.
Důvodem tohoto omezení je podle ministra průmyslu Miroslava Grégra snaha zamezit spekulacím s majetkem. "Solidní vlastník nikdy nechodí s podnikatelskou vizí na krátkou dobu," řekl Grégr pro ČTK. Vojíř dodal, že se tím zamezí například krokům, že by někdo odkoupil určité elektrárny, pak je uzavřel a proud dovážel ze zahraničí.
Oproti očekávání je největším překvapením, že se mezi zájemci o elektroenergetiku neobjevily německý E.ON a britský British Energy. Tyto společnosti přitom jednaly o konsorciu, jež měla původně doplnit ještě International Power. Navíc E.ON už nainvestoval do tuzemských distributorů elektřiny a tepláren desítky miliard korun.
"Stáhli jsme se z privatizace proto, že se v zemi vytvořila atmosféra zcela neopodstatněně zaměřená proti naší společnosti. Soustředíme se tedy spíše na získání plynárenských firem," prohlásil šéf české pobočky E.ON Bohemia Miroslav Píše.
E.ON měl problémy i v Německu, a to kvůli nákupům elektřiny právě od ČEZ, který dokončuje Jadernou elektrárnu Temelín.
Od července firma obchody s ČEZ ukončila. V tuzemsku byl E.ON podezříván, že jeho zájmem je dodávat do země proud z Německa na úkor tuzemských zdrojů. To však firma odmítala.
