Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Boj o daň z finančních transakcí začíná v Belgii. Hraje se o biliony

  5:00aktualizováno  5:00
Belgie by mohla vypadnout ze skupiny zemí, které v Evropské unii podporují daň z finančních transakcí. Tamní koalice není v postoji vůči bankovnímu zdanění jednotná. Smést ze stolu ji mohou velké ekonomiky v čele s Německem. Pokud EU daň zavede, ročně by do státních kas mohlo přitéct 100 miliard eur navíc (přibližně 2,7 bilionu korun).
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek)

Belgický ministr financí Johan Van Overtveldt rozkol v kabinetu odkryl prohlášením, že se „v nadcházejících týdnech nebo měsících bude snažit přijít na to, jak Tobinovu daň zvrátit“. Podle něj poplatek z finančních transakcí ohrožuje ekonomiku a finanční sektor.

Slova ministra však jdou proti oficiální pozici koaliční vlády včele s premiérem Charlesem Michelem z liberálně orientovaného, francouzsky mluvícího Reformního hnutí, informuje magazín Politico.

Mluvčí Van Overtveldta z nacionální Nové vlámské aliance, která usiluje o oddělení Vlámska od Belgie, nedávno zdůrazňoval výhrady strany k dani. Podle aliance bude mít dopad na reálnou ekonomiku.

Zdanění má dosahovat přibližně půl až jednoho procenta a mnoha finančníkům, kteří na bankovních transakcích vydělávají, by tak značně seškrtalo zisky. Ročně by mělo do státních rozpočtů členských zemích EU přitéct okolo sta miliard eur navíc. Evropští politici navíc chtějí, aby příjmy z bankovní daně byly hlavním zdrojem příjmů na boj s klimatem.

Od daně už upustilo Estonsko

Finančníci skeptický přístup Belgie vítají, sami však nepředpokládají, že by Unie od zdanění transakcí upustila. Banky a velké finanční společnosti jsou proti poplatku od samého začátku. Přezdívají ji dokonce daň Robina Hooda nebo právě Tobinova daň podle amerického ekonoma a nositele Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1981 Jamese Tobina, který zpoplatnění transakcí finančních institucí navrhoval. Cílem jeho teze však nebylo ani tak získávání peněz ze zdanění převodů, jako spíš přibrzdění transakční spekulace.

V současnosti je pro zavedení bankovní daně Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Řecko a zmiňovaná Belgie. Donedávna mezi ně patřilo také Estonsko, to ale od návrhu upustilo s tím, že náklady na daň by přišly dráž než samotné příjmy.

A „cukat“ se začínají další země, například Slovinsko. Změna postoje u dalších dvou států by přitom celou věc úplně potopila, neboť podle pravidel Evropské unie musí návrh podpořit alespoň devět členských zemí.

Daň z transakcí by v EU zvrátilo Německo

Jestli od danění transakcí prováděných finančními institucemi upustí i Belgičané, by se mohlo rozhodnout v pátek, kdy má kabinet věc projednávat. K tomu, aby ze skupiny jedenácti zemí vypadli, musí Van Overtveldt a jeho N-VA přesvědčit o nevýhodnosti zpoplatnění další tři strany belgické vládní koalice. Bankovní daň je dlouhodobým cílem hlavního politické proudu v Belgii, proti je právě pravicová vlámská N-VA.

„Pevně doufáme, že k zavedení nedojde,“ řekl pod podmínkou anonymity serveru Politico jeden z belgických lobistů. „Vnímáme tady jasné směřování proti zpoplatnění, naprostou jistotu, že nakonec nebude schváleno, ale nemáme. Od roku 2011, kdy s návrhem Evropská komise přišla, bylo na bankovní daň vynaloženo nemálo politické energie. Návrh by smetlo teprve to, kdyby se proti ní postavily velké evropské země, jako je Německo, Itálie nebo Španělsko, což je v tuto chvíli nepravděpodobné,“ dodává zdroj serveru.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.