Kdy na stojanech v Česku uvidíme označení E10, tedy benzin s dvojnásobným obsahem přimíchané biosložky než dosud? Mluvilo se dokonce o tom, že nahradí klasický benzin, aby distributoři paliv (Čepro, Benzina, Shell...) byli schopni snížit emise skleníkových plynů, jak jim nařizuje Evropská unie.
Norma umožňuje benzin E10 na českém trhu prodávat, povinně ale na pumpách nebude. EuroOil ho nenabízí a s výhledem na příští dva roky se ho nechystáme zavést. Kvůli většímu obsahu biolihu jde o dražší variantu, než je běžné palivo. V případě potřeby snížit emise je pro nás mnohem jednodušší začít prodávat čistou bionaftu než zavádět E10. Do budoucna se budeme rozhodovat podle toho, co pro nás bude ekonomicky výhodnější. Například v Německu je to relativně rozšířené palivo.
Pokud by se distributoři v budoucnu rozhodli E10 nabízet, jak rychle se dá na pumpy zavést?
Hlavní problém je, aby kvalita benzinu umožňovala přimíchávání deseti procent biolihu, což vyžaduje delší období. Pak jsou zde technické problémy se změnou produktu a přeznačením na stanicích. Záleží také, v jakém období by rafinerie takový benzin nasadila – jestli v zimním období, kdy se vyžaduje zimní kvalita, nebo v letním období.
Tržby a ziskFirma Čepro loni utržila za přepravu, skladování a prodej ropných produktů a z provozování své sítě 194 čerpacích stanic EuroOil 46,6 miliardy korun a vydělala 1,09 miliardy. |
Kromě přimíchávání můžete emise snižovat také tím, že budete prodávat vysokoobjemová biopaliva. Jenže jejich odbyt je aktuálně mrtvý, čerpací řetězce dokonce zrušily stojany na bionaftu či ethanol 85. Důvodem je dočasně zvýšená daň na biopaliva a nízká cena klasických paliv. Kdy se na pumpy zase vrátí?
Kdyby se distributorům nedařilo emise snížit jinými cestami, je prodej vysokoobjemových biopaliv poslední řešení. Museli by ale jejich cenu dotovat. Jsme na takovou variantu připraveni.
Snižovat emise také můžete přimícháváním pokročilých biopaliv druhé generace do klasické nafty a benzinu. U nich si dokonce můžete započíst vyšší emisní úsporu, protože jsou vyrobena z organického odpadu. Používáte je?
Testujeme různé druhy alternativních paliv na našich technologiích a testujeme přimíchávání do našich pohonných hmot. To děláme i s biopalivy první generace (z řepky, kukuřice, obilí apod. – pozn. red.), u nichž také dochází k dramatickému nárůstu úspory emisí CO2. Od různých výrobců mají různá složení, obsahují různá aditiva, je třeba prověřit, že při přimíchání nedojde k ohrožení kvality motorových paliv pro spotřebitele.
V jakém množství biopaliva druhé generace nakupujete?
Nabídek je zatím velmi málo. V poměru k biopalivům první generace jich nakupujeme jednotky procent, nejčastěji je vozíme z Německa. Je problém získat je v dostatečném množství za konkurenceschopnou cenu v porovnání s ostatními způsoby snížení emisí. Většina evropských států se snižováním emisí čeká, až se přiblíží rok 2020, kdy všichni musí dosáhnout úspory minus šest procent. Tato strategie je důvodem malého odbytu, proto mnoho výrobců na Západě nebo v USA zatím nemá snahu do výroby investovat.
O kolik je dražší biopalivo druhé generace z odpadu než klasické biopalivo z řepky?
Jde o vysoké desítky procent. Při každém nákupu porovnáváme jednotkovou cenu s úsporou CO2 a podle toho se rozhodujeme o nákupu.
Vyrábí se v Česku biopalivo druhé generace?
Momentálně se tu nevyrábí takové, které by splňovalo českou normu. Problém je, že tuhnou už při vyšších teplotách a mají například jiný obsah síry, než připouští norma.
Vidíte možnost, že se biopaliva druhé generace začnou vyrábět i v Česku? Kdo je tomu nejblíž?
Všichni potenciální výrobci, kteří u nás jsou – skupina Agrofert, Oleo Chemical v Liberci (dnes Temperatior, pozn. red.), jednotka v Ústí nad Labem (dnes Safichem Group). Pokud vím, probíhají technologické činnosti směřující k zahájení výroby. Hlavními důvody, proč se tu ještě tento typ biopaliv nevyrábí, jsou stav technologií, nedostatek vhodných surovin, odpadů a vysoká cena výsledného produktu.
Od letošního roku si mohou distributoři paliv započítávat emisní úsporu nejen z biopaliv, ale také z paliv, jako jsou LPG, CNG, z elektromobility anebo výhledově z vodíku. Jak to funguje?
Distributoři mohou započítat úsporu od firem, které tato paliva prodávají. Pro ně úspora žádnou hodnotu nemá. Buď jim za to zaplatíme, nebo se dohodneme na společné byznys aktivitě, například že si postaví plnicí stanici u nás. Výhledově chce Čepro mít zemní plyn (CNG) na 50 čerpacích stanicích EuroOil, což je zhruba čtvrtina z celé sítě. Zkapalněný plyn (LPG) máme aktuálně asi na 30 stanicích.
Promítnou se náklady, které mají distributoři se snižováním emisí, do konečné ceny pohonných hmot na pumpách?
V roce 2017 to zákazník nijak zásadně nepocítí. Je tam spousta jiných vlivů, ať už je to konkurenční boj, cena fosilní složky nebo daně.
A v dalších letech?
Bude záležet na tom, co se stane s cenou alternativních paliv při jejich masivním rozšíření, které očekáváme.
Od června 2018 si řidiči budou zvykat na nové značení paliv na pumpách. O co jde?
Už dnes ze zákona musíte na čerpacích stanicích dostat informace o obsahu biosložky v prodávaném palivu. Pouze se přidá grafický znak na čerpací pistoli a na hrdlo nádrže vozidla, do nichž se vypíše hodnota obsahu biosložky. Například E5, E10 v kolečku, B7, B100 ve čtverečku, CNG (stlačený zemní plyn, pozn. red.) a LNG v kosočtverci. Jde o zavedení jednotného označení v EU tak, aby se zákazník lépe orientoval.
Česko má nejhustší síť čerpacích stanic na světě. Koncem roku 2016 se tu nacházelo 3 906 veřejných pump. Jak to tu podle vás bude vypadat za 10 až 15 let?
Určitě se rozšíří nabídka alternativních energií. To bude formovat podobu čerpacích stanic. Pokud se půjde cestou e-mobility, budou se čerpací stanice zvětšovat, aby tam bylo více míst na připojení k nabíječkám elektrického proudu. Čepro počítá s rozšiřováním počtu čerpacích stanic v řádu kusů ročně. Letos to bude asi o tři.
