A na podzim by se mohly ceny dokonce přiblížit čtyřicetikorunové hranici. Důvod? Ani silná česká měna už nestačí na strmě rostoucí ceny ropy, které včera poprvé přesáhly 126,40 dolaru za barel.
1. Proč ropa stále zdražuje?
Ačkoli mnoho analytiků odkazuje na spekulanty, kteří ženou cenu vzhůru, původním zaklínadlem je nervozita na komoditních trzích. Ta vyplývá z obav o dodávky ropy. Jinak řečeno, těžařské kapacity těžko drží krok se současnou poptávkou a stačí jen malý výpadek v těžbě nebo špatná zpráva o tenčících se zásobách benzinu a nafty, aby trh reagoval dalším zdražením. Podstatné zvýšení těžby se zatím nechystá.
2. Kdo na drahé ropě vydělává?
Nejvíce profitují těžařské státy a rekordní zisky vykazují také ropné firmy. Sjezdovka s umělým sněhem na poušti v Dubaji může být českému pohledu vzdálená, ale na drahé ropě se veze také ekonomika Ruska.
Podle Bloombergu představují energetické suroviny, v nichž ropa tvoří významnou část, více než dvě třetiny celkových ruských příjmů plynoucích z vývozu. Vyjádřeno čísly, utržilo loni Rusko za ropu 122 miliard dolarů. A není náhodou, že největší světovou firmou je ropný kolos Exxon Mobil. V prvním čtvrtletí letošního roku vydělal 10,89 miliardy dolarů čistého.
3. Na jak dlouho bude ropa ještě stačit?
Otázka, na kterou dávají největší těžaři už desítky let stejnou odpověď: třicet až čtyřicet let. Jak je to možné? Existuje několik vysvětlení. Ropné firmy nejčastěji argumentují tím, že rostoucí cena ropy umožňuje těžit i ložiska, která byla dříve pod hranicí rentability. Proto opticky zásob neubývá, podle některých čísel jich je dokonce stále víc.
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že většina zemí OPEC, které mají detailní informace o svých zásobách, rozhodně nepatří k nejdůvěryhodnějším a s odhady manipulují. Na skutečné zásoby v Rusku také málokdo dohlédne. Jedno je jisté. Ložiska snadno dostupné ropy se vyprazdňují, nová obří naleziště těsně pod povrchem se už těžko objeví a na trh se začne dostávat ropa těžená za stále nákladnějších podmínek.
4. Mají z růstu cen vyšší příjmy také pumpaři?
Obvykle ne. Marže u čerpacích pump se obvykle drží na stálé úrovni, kterou pumpaři připočítávají k aktuální nákupní ceně pohonných hmot.
Šéf Benziny Martin Durčák se nechal nedávno slyšet, že marže se v posledních třech letech pohybují kolem dvou korun na litru. O ziscích majitelů čerpacích stanic rozhoduje spíše lokalita. Vyšší marže jsou u dálnic a tranzitních tahů.
5. Proč nafta stojí víc než benzin, vyplatí se auto na naftu?
Cenu nafty žene nahoru velká poptávka, která souvisí hlavně se stále rostoucím počtem nákladních aut. Rafinerie však nemohou ze dne na den změnit technologii a začít produkovat nafty výrazně více.
Nic nepomáhá ani to, že výroba nafty je levnější a v Česku se za ni platí o dvě koruny na litr nižší spotřební daň. Dieselové osobní auto se však díky nižší spotřebě stále vyplatí firmám a řidičům, kteří ročně najezdí desítky tisíc kilometrů.
6. Co nás stojí více – samotné palivo, nebo daně z něj?
Ropa se na výsledné ceně u pumpy nepodílí v Česku ani z poloviny. Z každého litru naturalu se totiž platí spotřební daň, která bez pár haléřů dosahuje dvanácti korun, u nafty je daň o dvě koruny nižší.
K ceně suroviny a spotřební dani je nutné připočíst marži distributorů a prodejců (dvě až tři koruny) a ještě DPH (při ceně paliva 32 Kč to je pětikoruna). Ve výsledku tak zjistíme, že natural oproštěný od všech daní a marží může stát kolem 12 korun.
7. Proč nás dosud rychlé zdražování ropy tolik nezasáhlo?
Odpověď je jednoduchá – čeští motoristé mohou poděkovat hlavně silné koruně. Téměř současně s tím, jak začala podražovat ropa, začalo i výrazné posilování české koruny k dolaru. Tzv. dolarový polštář proto dlouho dokázal veškeré nepříznivé vlivy vyrušit.
Nyní se však koruna zastavila na 16 korunách za dolar a i pomalejší zdražení ropy začíná být v Česku hodně cítit. Kdyby se dolar prodával tak draho jako před rokem (kolem 21 korun), platili bychom nyní za litr naturalu přes 35 korun, za naftu ještě více.
8. Kolik musí stát palivo, aby Češi omezili jízdy autem?
Podle ekonomů je taková hranice daleko. Podle Davida Marka z Patrie by mohlo dojít k mírnému snížení spotřeby v okamžiku, kdy ceny na stojanech překročí hranici 40 korun.
"Zároveň by však zdražila i veřejná doprava, takže by se zřejmě nejednalo o nijak dlouhodobý efekt," míní Marek. Pokud navíc vztáhneme cenu pohonných hmot k průměrné mzdě, zjistíme, že si můžeme dovolit projezdit ještě více než dříve. Třeba před pěti lety, kdy stál litr naturalu přes 25 korun, vystačil průměrný plat na 630 litrů. Nyní, kdy je benzin o šest korun dražší, natankujeme za průměrný plat skoro o sto litrů více.
9. Jak moc může během letoška podražit ropa?
V této otázce jsou čeští analytici mnohem většími optimisty než jejich američtí kolegové. Třeba banka Goldman Sachs předpokládá podle deníku Wall Street Journal, že do začátku podzimu bude stát barel ropy 150 až 200 dolarů.
"Naše prognózy ani těch 150 dolarů nepředpokládají," říká Pírko. Podle něj je trh spíše přehřátý a v blízké době ceny klesnou na 110 až 115 dolarů za barel. "Současný vývoj je plně v režii spekulantů, kteří se snaží vyhnat cenu co nejvýše. Nebýt jich, určitě by se ropa tak draze neprodávala," dodává Procházka.
Omezíte jízdu autem, když zdraží pohonné hmoty?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 26. května 2008. Anketa je uzavřena.
