Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zweckentfremdungsverbot. A byt už v Berlíně přes AirBnB nepronajmete

  18:11aktualizováno  18:11
Od prvního května je v německé metropoli nelegální pronajímat krátkodobě celý byt přes platformy jako je AirBnB nebo podobné weby, například Wimdu nebo 9Flats. Za porušení předpisu, kterým chce radnice zamezit prudkému růstu cen nájmů, hrozí milionová pokuta.
Berlín (ilustrační foto)

Berlín (ilustrační foto) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Zpátky ke kořenům se nuceně musí v Berlíně vrátit globální platforma AirBnB, která propojuje majitele volných bytů či místností s turisty a pomáhá mezi nimi zprostředkovávat pronájem.

V hlavním městě Německa totiž radnice vyhláškou s líbezně znějícím názvem Zweckentfremdungsverbot (složenina volně přeložitelná jako „zákaz neúčelného využití“) zakázala pronájem celých nemovitostí. Nyní tak mohou Berlíňané pronajímat pouze jednotlivé pokoje. Za porušení hrozí podle německého webu The Local pokuta až do výše sto tisíc eur (v přepočtu 2,7 milionu korun).

Kdo nechce riskovat tuto sankci a chce na platformě dál zůstat, musí dělat to, co bylo prapůvodním nápadem zakladatele Briana Cheskyho a na co také odkazuje název „Air bed and breakfast“, neboli „nafukovačka a snídaně”. Tedy pronajímat pouze část bytu - zpravidla jeden pokoj - ve kterém sám žije.

Z placeného couchsurfingu „největším hotelem“

Z tohoto konceptu, který se podobal placenému couchsurfingu (systém zprostředkování bezplatného ubytování „na gauči“), ale AirBnB od svého vzniku v roce 2008 pořádně narostlo. Lidé si totiž rychle spočítali, že na konceptu vydělají více než na dlouhodobém pronájmu a začali ve velkém nabízet i celé byty či domy.

Na AirBnB se vtrhli i profesionální pronajímatelé apartmánů a počet nabízených nemovitostí (aktuálně jich na webu AirBnB uvádí okolo dvou milionů) převýšil jakýkoli hotelový řetězec na světě.

Studie zadaná americkou hotelovou asociací a vypracovaná univerzitou PennState potom poukazovala na to, že pouze velmi malá část uživatelů nabízí pronájem celoročně, ovšem na obratu služby se tito lidé v dané lokalitě podílí ve výši desítek procent.

To vytváří nabídku, která láká turisty, v čele s těmi spořivými. Zároveň ale vadí právě hoteliérům, kteří „amatérskou” platformu považují za nekalou konkurenci a protestují proti ní.

To se týká i Česka, kde se platformě daří zejména v Praze, která je podle regionálního manažera Andrew Verbitskyho čtvrtým nejnavštěvovanějším městem v Evropě (rozhovor s Andrew Verbitskym čtěte zde).

A právě i v Praze nebo dalších českých turistických lokalitách se rozmáhá trend, že profesionálové (třeba realitní kanceláře) svým klientům spravují byty přes AirBnB. A i českým hoteliérům to vadí (více o českém rozvoji a s ní spojené kontroverzi platformy jsme psali zde).

V Berlíně chtějí opatřením chránit nízké nájmy

Berlínská radnice však svůj krok neospravedlňuje vyslyšením nářků hoteliérů. Podle šéfa berlínského městského rozvoje Andrease Geisela má opatření zamezovat růstu cen nájmů.

Ty v Berlíně mezi lety 2009 až 2014 vzrostly o 56 procent, ačkoli i tak zůstávají ve srovnání s ostatními západoevropskými metropolemi relativně nízko.

Má se za to, že za růstem cen nájmů stojí nedostatek bytů na trhu (poptávka po nich převyšuje nabídku), který je zapříčiněn i tím, že mnoho Berlíňanů radši s vidinou vyššího výnosu pronajímá krátkodobě turistům právě přes AirBnB a podobné platformy.

V tomto duchu také představitelé nově přijatý Zweckentfremdungsverbot vysvětlují. “Je to nutný a smysluplný nástroj zamezující nedostatku bytů v Berlíně. Jsem pevně odhodlaný vrátit takto zpronevěřené byty Berlíňanům a těm, co se do něj stěhují,” řekl pro The Local Geisel.

Opatření Berlín přijal už před dvěma roky. Nyní pouze vypršelo přechodné období, během nějž se na to měli lidé připravit. Podle britského listu Independent poklesl během dubna počet berlínských nabídek na AirBnB o 40 procent.

V Paříži se poplatky platí, v Praze ne

Další častou výtkou směřující na adresu AirBnB ze strany municipalit či hoteliérů je fakt, že se platforma (respektive na ní působící pronajímatelé) vyhýbají platbě turistických poplatků. Tedy zvláštních plateb účtovaných zpravidla za osobu a nocleh, které míří přímo do městské kasy.

Zajímavé je, že v některých městech, například domovském San Francisku nebo Paříži, k těmto platbám AirBnB svolila. A tím, kolik městům odvedla, se následně firma chlubí v tiskových zprávách.

Například v Praze ale prostě tyto poplatky neodvádí a nedaří se ji k tomu přispět ani ve Vídni, kde nedávno vznikla speciální pracovní skupina snažící se sladit zájmy města s firmami tzv. sdílené ekonomiky.

Vídeň je mimo jiné podobně jako Berlín město, které reguluje i samotné pronajímání bytů. Poměrně logicky je zakázáno na AirBnB nabízet byty (i jejich části), které jsou v majetku města. V těchto dotovaných obydlích přitom žije většina Vídeňanů, což trh pro AirBnB zmenšuje.

Autor:


Témata: AirBnB, Bydlení , Euro




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.