Jarmila Široká z Havlíčkova Brodu koupila s dcerou tmavomodré pyžamo, které již při prvním praní pouštělo barvu, což paní Širokou zprvu neznepokojovalo. Barva se však navíc začala otírat na prostěradlo a povlečení. Jarmila Široká šla tedy pyžamo reklamovat. Protože neměla doklad o zakoupení, v prodejně její reklamaci nepřijali. Chtěla by proto vědět, zda je skutečně doklad při reklamaci nutný.
Doklad o zaplacení zboží je nejjednodušším prostředkem, jak může zákazník prokázat, že reklamuje zboží na správném místě (tedy v prodejně, kde zboží koupil, pokud prodejce neurčil jinou záruční opravnu). Nemá-li zákazník tento doklad, musí nákup dokázat jiným způsobem. V úvahu přichází například svědectví další osoby či osob, které byly nákupu přítomny. Ale prodejce nemusí tomuto svědectví uvěřit a reklamaci může odmítnout přijmout. V tom případě může celý spor vyřešit jen soud, který rozhodne, zda paní Široká nákup pyžama dostatečně prokázala a zda jsou v prodejně povinni její reklamaci přijmout.
Občanský zákoník, § 625: Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v záručním listě uveden jiný podnikatel určený k opravě, který je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u podnikatele určeného k provedení záruční opravy. Podnikatel určený k opravě je povinen opravu provést ve lhůtě dohodnuté při prodeji věci mezi prodávajícím a kupujícím.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, § 16, odst.1: Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta.
- středa 9. srpna 2000
