Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Daň za bezdětnost. Lidé bez potomků zaplatí víc na sociálním pojištění

  9:00aktualizováno  9:00
Nemít děti nebo mít jen jedno může být brzy handicap. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, který zavede nové pravidlo odvodů na sociální pojištění: čím více dětí, tím nižší budou odvody. Plán má zabezpečit důchody příštím generacím.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

„Sleva“ je odměnou pracujícím rodičům za výchovu dětí. Když zaplatí nižší sociální pojištění, zbude jim tak více peněz na děti - budoucí plátce daní a odvodů.

„Lidé s dětmi investují do budoucí generace plátců důchodů. Zvažujeme a propočítáváme více variant sazeb pojistného pro rodiče a bezdětné,“ říká ministryně Michaela Marksová (ČSSD). Návrh vládní komise pro důchodovou reformu teď ministerstvo přepisuje do návrhu zákona.

Pro rodiče s jedním dítětem se nezmění nic - výše pojistného bude stejná.
Rodičům dvou dětí by zůstávalo navíc 1,5 procenta z hrubé mzdy. Například při hrubé mzdě 20 tisíc korun by rodičům zůstalo měsíčně dvakrát 300 korun. Při třech dětech ušetří 3 procenta z hrubé mzdy (2x 600 korun) a při čtyřech dětech už 6,5 procenta, tedy 2x 1 300 korun měsíčně.

Naopak bezdětní by platili o jedno procento víc než dnes. Tedy z hrubé mzdy 20 tisíc by místo 1 300 korun odváděl každý z nich státu na důchod o dvě stě korun víc.

Zaměstnavatelů se změna nedotkne. Částka, kterou za pracovníky odvádějí do důchodového systému, by se neměnila - nadále by to bylo 21,5 procenta hrubé mzdy, konkrétně 4 300 korun.

Důchody se nezkrátí

Rodičům se přes menší odvody nijak nezkrátí výše budoucího důchodu - měli by ho stejný jako bezdětní vrstevníci se stejnou mzdou a počtem odpracovaných let. 

Nárok na snížení sazby pojistného má mít každý z rodičů, který žije s dítětem ve společné domácnosti. „Ministerstvo navrhuje, aby nebylo podmínkou žití ve svazku manželském,“ dodává ministryně. Nárok na slevu by však neměli například po rozchodu noví partneři rodičů.

Koaliční KDU-ČSL chystaný návrh ministerstva jednoznačně podporuje. „Investice do dětí přináší užitek celé společnosti, náklady však nesou především rodiče,“ říká poslanec Jan Bartošek, podle něhož nejde o diskriminaci bezdětných, ale naopak o kompenzační opatření. 

Vládní ANO je zdrženlivé. „Považuji to zčásti za diskriminační a nemyslím si, že to zvedne populační křivku,“ říká členka výboru pro sociální politiku Radka Maxová. Podle ní není jisté, že všechny děti budou jednou přispívat do důchodového systému.

Bezdění zaplatí víc - box

Návrh se naopak zamlouvá poslankyni opoziční TOP 09 Jitce Chalánkové. „Jedině budoucí plátci mohou zachránit neudržitelný důchodový systém,“ říká.

Slevu na pojistném by rodiče mohli uplatňovat do doby, než dítě dostuduje, tedy dokud se ze zákona považuje za nezaopatřené - nejdéle do 26 let věku.
Podle ekonoma Daniela Münicha je to zbytečně dlouho, návrh chápe hlavně jako nástroj, jak dostat rodiče malých dětí co nejdřív do práce. Slevu by ponechal maximálně do konce prvního stupně základní školy, do 10 až 11 let a ještě by ji omezil jen na nižší příjmy. „Vysoké odvody dnes odrazují rodiče malých dětí od přijetí hůř placených míst včetně částečných úvazků,“ říká.

Naopak demografka Jitka Rychtaříková z Univerzity Karlovy se domnívá, že za péči o děti by měli být oceňováni všichni rodiče - i ti s vyššími příjmy.
„Beru to jako částečnou náhradu za zrušení plošných příspěvků na děti. Nesouhlasím s tím, že ‚bohatí‘ úlevy nepotřebují,“ říká. „Část lidí skutečně nemůže mít děti, ale jejich důchody budou stejně platit děti jiných. I když teď budou odvádět víc na pojistném, nikdy nezaplatí tolik, co rodiče vynakládají na děti,“ dodává Rychtaříková.

2,5 milionu včetně vysoké

Výchova jednoho dítěte od plenek po maturitu stojí podle Českého statistického úřadu 1,5 milionu korun, pokud absolvuje vysokou školu, tak až 2,5 milionu. V návrhu se uvádí, že slevy by mohly připravit státní rozpočet až o čtyři miliardy, v optimistické variantě by naopak mohly 176 milionů přinést. Sazby a náklady na rozpočet podle návrhu ministerstva by se ale mohly lišit.

Považujete za spravedlivé, aby bezdětní platili více na sociálním pojištění?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 24. srpna 2015. Anketa je uzavřena.

NE 7080
ANO 5595

Politici vyzdvihují, že Česko má nejdelší placenou rodičovskou dovolenou s nastavitelnou délkou, vláda se chlubí tím, že zvýšila daňové slevy na děti, prosadila zákon o dětské skupině, zavedla novou slevu školkovné, připravuje se zákon o zálohovaném výživném pro rodiče samoživitele, kde by rodiče-neplatiče alimentů zastoupil stát. Jenže na porodnosti se tato opatření, alespoň prozatím, neprojevila.

Co by mohlo ještě pomoci? „Dostupné, finančně nenáročné a kvalitní jesle a předškolní zařízení. Aby si lidi mohli vybrat, jestli chtějí zůstat s dětmi doma, nebo je dát do předškolního zařízení,“ říká Rychtaříková.

O tom v Česku odborníci dlouho mluví, ale nikdo se k tomu neměl. Místo toho poslední středopravicové vlády v čele s ODS vymýšlely, jak na sebe tuto roli vezme soukromý sektor - navrhly uzákonit a daňově zvýhodnit dětské skupiny a firemní školky.

Ministerstvo školství má nyní přímou podporu jeslí a mateřských škol v programovém prohlášení a připravuje se na to uvolnit evropské dotace. „Přihlásilo se celkem 533 projektů v celkové hodnotě osm miliard korun... Problém s kapacitou by měl být vyřešen do roku 2016,“ slíbilo ve vládním dokumentu ministerstvo.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.