"Hluboce mě zklamalo, že republikáni v Senátu jednotně hlasovali proti umožnění začátku veřejné debaty o reformě Wall Streetu," prohlásil po hlasování Obama.
Reforma, na níž obě strany pracovaly přes rok, by podle něj zabránila opakování předloňské krize. Obama proto vyzval senátory, aby se vrátili do práce a "upřednostnili zájmy země před stranickými".
Obě strany budou o podobě reformy dál jednat. Demokraté chtějí podle internetového deníku Politico o zákonu hlasovat znovu a znovu, dokud republikáni nepoleví.
Odmítání reformy může zlomit také vyšetřování banky Goldman Sachs, která v minulosti údajně podváděla své klienty. Před senátory se dnes bude mimo jiné zpovídat šéf banky Lloyd Blankfein. Slyšení by mohlo upozornit na praktiky, jimž chce reforma učinit přítrž.
Reforma počítá se speciálním fondem na záchranu bank...
Znovu by se o ní tak mohlo hlasovat již dnes anebo ve středu.
Prezident již minulý týden v New Yorku vyzval Wall Street, který proti reformě mohutně lobboval, aby se změně nebránil. Dnes pak Bílý dům vyzval senátory k projednání reformy. Demokraté jsou přesto stále optimističtí a věří, že ji prosadí.
Ve stočlenném Senátu pro ni potřebují 60 hlasů, sami jich mají 59. Změna, jejímž hlavním cílem je zamezit opakování tak rozsáhlé finanční krize, jako byla ta předloňská, by mimo jiné umožnila vládě rozdělit velké problémové banky.
Obsahuje i návrh vytvořit speciální fond na záchranu problémových finančních institucí. Přispívaly by do něj samy banky a mělo by v něm být 50 miliard dolarů. Právě tento návrh nejvíce vadí republikánům, podle kterých je také více než čtrnáctisetstránková norma zbytečně rozsáhlá a příliš posiluje pravomoci vlády. Republikáni se chystají vytvořit vlastní návrh zákona pro případ, že by jejich jednání s demokraty selhala.
...má chránit také akcionáře i běžné Američany
Navržená reforma z pera demokratického senátora Christophera Dodda by také zavedla regulace derivátů, jimiž se firmy zjednodušeně řečeno pojišťují proti rizikům. Nepřehledný trh s těmito finančními nástroji podle převažujícího názoru mohl za to, že problémy na americkém realitním trhu přerostly do krize obřích rozměrů.
V neposlední řadě by reforma zvýšila ochranu běžných spotřebitelů, ale i akcionářů, již by například získali vliv na odměny manažerů firem či složení jejich vedení. Spotřebitelé by zase napříště například o hypotékách měli dostávat od bank jasnější informace, aby třeba nedopláceli na podmínky psané ve smlouvách drobným písmem.
Podle průzkumu americké televizní stanice ABC News a listu The Washington Post podporují přísnější regulaci Wall Streetu zhruba dvě třetiny Američanů. Řadě z nich vadí, že velké banky zachránila vláda a že na problémy, do kterých se samy dostaly, vlastně nijak nedoplatily. Na rozdíl od běžných lidí, na které krize těžce dopadla. Spojené státy podle čerstvého odhadu ministerstva financí na záchranu bank vydaly 87 miliard dolarů.