Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Více slunce a bez elektrošoků. Tak se porážejí vepři na biofarmě

  12:00aktualizováno  12:00
Příběh zvířat na biofarmě Sasov končí pokaždé stejně - porážkou. Před ní však zvířata žijí přece jen o něco příjemnější, byť krátký život, než na běžných farmách. Prasata spatří slunce už před svým posledním dnem, mají více prostoru, farmáři je nepopohánějí elektrickými šoky, ale umělohmotnou plácačkou.

Biofarma Sasov vznikla v roce 1991 a před patnácti lety získala certifikaci jako podnik ekologického zemědělství. Kromě rostlinné výroby se na pěti stech hektarech chová také 800 prasat a 350 kusů masného dobytka. Zvířata jsou až na nejmrazivější měsíce zimy celoročně venku.

Na konci života čeká prasata a krávy porážka na biojatkách. Právě těmi se zdejší ekofarma liší od mnoha dalších ekologických statků. Biojatka mají zaručit vlídnější přístup ke zvířatům při porážce. Krávy i prasata na sebe nesmí vidět, omračování musí být bezchybné, čekající prasata musí být blízko sebe, aby byla méně  vystresovaná, a farmáři je nepopohánějí elektrickými šoky, ale umělohmotnou plácačkou.

Na farmě je zaveden unikátní rodinný chov prasat. Prasnice se po porodu se selaty přesouvají do rodinné stáje, kde žije pět až sedm prasnic se selaty, k nimž se zapouští jeden kanec. Prasnice tak vychovávají své potomky a zároveň čekají další.

Větší komfort pro selátka spočívá například v tom, že mají k dispozici přirozený výběh na slunci a čerstvém vzduchu či stelivou slámu. Zvířata se navíc otužují a jsou tak odolnější vůči nemocem bez zbytečného očkování, léků a antibiotik. Od prasnic se odstavují až po třech měsících. I to je v kontrastu s klasickými chovy, kdy zvířata přecházejí z mateřského mléka na krmnou směs už po prvním měsíci a vyrůstají ve stresu.

"Při cestě na porážku nám zatím uhynulo jen jediné prase. To je jasný důkaz toho, že jsou stresově odolná a připravená na to, že někde vylezou z kotce. Zvířata, která celý život žijí v kotci, na to připravená nejsou," říká majitel farmy Josef Sklenář.

Na porážku jdou selata v sedmi měsících života. Maso následně zraje a zpracovává se. Farmář investoval do biojatek přes 20 milionů korun a o další miliony požádal v Bruselu.

Výhodou biojatek na farmě Savov má podle Sklenáře být i to, že zvířata ze statku neabsolvují mnohdy vyčerpávající cestu dopravními prostředky. "V okamžiku, kdy zvíře někde natáhnou z kotce do auta a někde ho z auta vytáhnou, tak nemáte základní kontrolu, že zvíře je zdravé," vysvětlil sedlák.

Bioknedlíky, biohranolky, biouherák

Nálepce "bio" odpovídá i krmení, které se liší od toho běžného. Zvířata dostávají krmiva ekologického původu, tedy bez extrahovaného šrotu, masokostní moučky, stimulátorů růstu, hormonálních látek, syntetických aminokyslein a antibiotik. V kvalitě "bio" nabízí farma vepřové a hovězí maso, masné výrobky, brambory, cibuli, pohanku, bramborové výrobky jako hranolky a knedlíky a další produkty.

Biofarma Savov dodává do obchodů v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Plzni, Pardubicích, Hradci Králové, Olomouci a dalších městech. Firma o sobě tvrdí, že nejcennější zákazníci jsou v malých obchodech, protože poskytují jistější odbyt a zpětnou vazbu. 

"Pravda je, že technické možnosti, reklamní sílu a počet zákazníků mají supermarkety mnohem větší, ale lidský faktor, poradenství a přístup k zákazníkovi je lepší v malých obchodech, restauracích a kuchyních škol či školek," napsal podnik na svých internetových stránkách.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.