Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová biopaliva budou z plynu i odpadků. Odbyt však jistý nemají

  12:00aktualizováno  12:00
Stát hledá, jak splnit plán na zvýšení obnovitelných zdrojů v dopravě na deset procent. Bionafta z řepky pomalu naráží na své limity. Pro nová paliva, jako je biometan či rostlinný olej, však zatím chybí odbyt, pro paliva z odpadů i výrobci.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Evropská komise

Letos poprvé po pěti letech poklesla v Česku osevní plocha řepky a zemědělci očekávají oproti loňsku i výrazně nižší sklizeň. Více než třetina úrody žluté plodiny jde přitom na výrobu bionafty, jejíž hrubá spotřeba podle dat Ministerstva průmyslu už dva roky po sobě klesá.

Paliva I. generace

Pro jejich pěstování se využívá zemědělská půda, takže jejich rozmach vedl ke zvýšení cen potravin. Patří k nim bioethanol vyrobený z obilí, cukrové třtiny, řepy nebo kukuřice, metylester řepkového oleje (MEŘO, RME) a metylester mastných kyselin (FAME) vyrobený z lisovaných olejnatých rostlin (palmový či slunečnicový olej atd.).

Podle lidí z branže dosáhla řepka v Česku svého limitu. „Řepka už dosáhla agrotechnického maxima, to znamená, že výměra se už nedá moc navyšovat,“ míní ředitel sektoru zemědělství GE Money Bank Mojmír Severin. Žlutých lánů sice podle něj nebude výrazně ubývat, neměly by se ale ani rozšiřovat.

Vláda přesto počítá, že plocha, na které se pěstují plodiny na výrobu biopaliv, se v příštích pěti letech zdvojnásobí. V nejbližších týdnech projedná víceletý plán dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, a aby dostála unijnímu závazku zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů na deset procent, chystá jejich další rozšíření.

Vyvstává tak otázka, jak závazek naplnit. Současný zhruba čtyřprocentní podíl je hluboko za očekáváním. „Víceletý plán počítá spíše s dalším rozšiřováním bioethanolu, bionafta by měla stagnovat,“ míní Jiří Trnka ze sdružení Biom. Bioethanol se na rozdíl o bionafty nevyrábí z řepky, ale z kukuřice, obilí nebo z cukrové řepy. Do české krajiny by se tak mohla po letech propadu navrátit ve větší míře tradiční tuzemská plodina.

Paliva II. generace

K jejich získání není třeba zemědělská půda, mají se vyrábět z trávy, ze zbytků celulózy, například z těžby dřeva, ze zemědělského odpadu (sláma, ma, seno), případně z rychle rostoucích energetických rostlin (křídlatka). Jejich výroba je však mnohem obtížnější než v případě I. generace, na druhou stranu v případě zefektivnění výroby slibují více paliva.

Samotný bioethanol však k naplnění plánu nestačí. Dalibor Delong, který se zabývá poradenstvím v oblasti biopaliv, upozorňuje, že díky úsporným motorům klesá spotřeba benzinu. S tím se snižuje i spotřeba bioethanolu, který se do benzinu povinně přimíchává, takže výrazný efekt nelze očekávat.

Díky daňovému zvýhodnění a výhodnější ceně roste spotřeba čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí, jako je čistá bionafta B100, směsná bionafta SMN 30 a bioethanol E85. Jejich podíl je ale zanedbatelný. „Tyto produkty zajímavě rostou, prodávají se však do jednoho procenta,“ říká Vladimír Vacek ze státní společnosti Čepro, jež vlastní síť čerpacích stanic EuroOil.

Zatím se v Česku vůbec nepoužívají ani palivo E95, čistý rostlinný olej nebo biometan, se kterými vládní plán od roku 2016 rovněž počítá. Pilotní projekty autobusů na E95 či traktorů na rostlinný olej se zatím nikam neposunuly. Biometan by se mohl vyrábět v rozšířených bioplynových stanicích.

Aut na CNG sice v Česku přibývá, necelých osm tisíc vozů je však stále v celkovém množství aut velmi málo. Vyvstávají tak pochybnosti, zda se najde zásadní odbyt.

Výroba biopaliv (18. 7. 2014).

Výroba biopaliv

Mezitím se přehodnocují i plány na evropské úrovni. Ministři členských zemí se nedávno dohodli, že takzvaná konvenční biopaliva, která se vyrábějí z potravinářských plodin, by se měla podílet na celkové spotřebě do roku 2020 jen sedmi místo současnými deseti procenty. Vedle toho však prosazují, aby půl procenta pocházelo z takzvaných moderních biopaliv.

Ta mohou vznikat z odpadů, jako jsou použité oleje, kafilerní tuky, nebo z mořských řas. Komerčně se však nevyrábějí nejen v České republice, ale téměř nikde v Evropě.

Podle Trnky by mohl kritéria moderních biopaliv splnit produkt liberecké společnosti Oleo Chemical. „Vstupní surovinou je použitý fritovací olej, z něhož se vyrábí FAME nižší kvality, který může být hodnocen jako moderní biopalivo,“ vysvětluje Trnka. Společnost ovšem vyváží veškerou produkci do Nizozemska, kde má lepší podmínky. Mezi lidmi z branže tak vyvstávají pochybnosti, zda Česko dokáže ambiciózní cíl deseti procent naplnit.

„Splnění cíle do roku 2017 vidím jako sci-fia rok 2020 si už vůbec neumím představit,“ říká zdroj, který se v oboru dlouhodobě pohybuje.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.