Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


O biopaliva není na pumpách zájem, stát ušetřil stovky milionů na dotacích

  1:00aktualizováno  1:00
Lít do nádrží palivo s vysokým podílem biosložky se navzdory dotacím loni nevyplatilo, takže čistá bionafta a biolíh se prakticky neprodávaly. Podle MF DNES díky tomu stát loni výrazně ušetřil – místo dvou miliard zaplatil na dotacích odhadem desítky milionů korun. Výrobci biopaliv své zboží prodávali dál, jen ho čerpadláři přimíchali do klasického benzinu a nafty.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Vyplývá to z posledních zveřejněných statistik celní správy, která spotřební daně včetně daňových úlev sleduje. Dočasné zvýšení spotřební daně na do té doby výrazně zvýhodněnou bionaftu a bioetanol nařídila v roce 2015 Evropská komise.

To se promítlo do vyšší ceny a nižší poptávky, z pump stojany na bionaftu a biolíh vymizely. „Čerpadláři museli vyčistit nádrže a nahradili je jinými palivy. O to víc stoupla spotřeba motorové nafty, na kterou místo bionafty a směsné nafty přešly stavební a dopravní firmy,“ říká Václav Loula, expert na paliva z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

To, co se neprodalo jako čisté biopalivo, se začalo přimíchávat do motorové nafty a benzinu až do normou povoleného stropu. Emise to sice nesnižuje tak výrazně, ale každé procento se počítá.

Výrobců biopaliv se menší zájem o dotovaná rostlinná paliva dotkl podle dostupných statistik (polovina roku 2016) meziročním poklesem výroby o 15 procent (viz graf: Výroba a spotřeba bionafty). Statistika bude za celý rok k dispozici až za několik měsíců.

Výroba a spotřeba bionafty

„Mohlo jít o provozní zarážku. My jsme vyrobili stejně a vydělali méně. To proto, že na světovém trhu byly vyšší ceny surovin a nižší cena výkupu,“ říká Martin Kubů, ředitel divize pohonných hmot společnosti Agrofert, největšího výrobce biopaliv v Česku. Patří pod něj výrobci bionafty Preol a Primagra a poloviční podíl v biolihovaru Ethanol Energy.

Schvalování vyšších sazeb před dvěma lety v Česku provázely politické spory. Při nich se zapomnělo, kdo ve skutečnosti z daňových dotací profituje a proč vůbec existují.

Přimícháváním biosložky do paliv tratí motoristé

Česko dotuje biopaliva (spotřební daň je na ně menší než na klasická paliva) proto, aby se u pump lépe prodávala a země dosáhla nižších emisí v dopravě (viz následující graf). Daňové dotace nejsou určeny výrobcům biopaliv, ale těm, kteří si paliva u pump kupují.

Výroba a spotřeba bioetanolu

K postupnému snižování emisí v dopravě se zavázaly všechny evropské státy. Pomoci k tomu mají paliva vyrobená z rostlin (řepka a další olejnatá semena, kukuřice, cukrová řepa). Na čistou bionaftu nebo směsnou naftu (klasická nafta s 30 procenty biosložky) mohou běžně jezdit autobusy, náklaďáky a kamiony, na biolíh (etanol 85) je ovšem potřeba mít auto se speciálně upraveným motorem.

Snižování emisí se také docílí takzvaným přimícháváním biosložky do klasické nafty a benzinu. U pump proto v normální naftě může být až šest procent bionafty, v benzinu až 4,1 procenta biolihu (označení E5). Na ně se však žádná daňová úleva nevztahuje, naopak naftu a benzin mírně prodražují (výroba biopaliv je nákladná). To v ceně zaplatí motoristé.

Za snižování emisí jsou přitom odpovědní distributoři, kteří dodávají pohonné hmoty pumpám. Pokud se jim nepodaří dostat na trh dostatek paliv s menšími emisemi, hrozí jim značné sankce.

Biopaliva a úlevy na spotřebních daních

Jenže požadavky na emise se rok od roku zpřísňují a stávající přimíchávání už brzy nebude čerpadlářům stačit. Zákon umožní přimíchávat víc biosložky do klasického benzinu – až dvojnásobek. Benzin se bude označovat E10 a kvůli vyššímu podílu nákladných biopaliv vyjde dráž.

Distributorům může pomoci LPG, nebo CNG

Jenže stará auta by se takovým množstvím rostlinné složky mohla poškodit, a tak vedle něj bude muset existovat také dosavadní benzin (E5). Čerpadláři zřejmě vrhnou E10 na trh v roce 2019. Zatím však není rozhodnuto, jak stát Čechy přiměje jezdit na dražší E10, když budou mít na výběr.

Distributoři si nově také mohou pomoci tím, že do snížení emisí započítají rovněž prodeje alternativních paliv jako LPG, CNG nebo elektromobilitu. Evropská unie umožňuje, aby se distributoři za tímto účelem sdružovali s výrobci plynu a elektřiny. „Diskutujeme s výrobci alternativních paliv, jejichž paliva v našich čerpacích stanicích nabízíme,“ říká Pavel Kaidl, mluvčí Unipetrolu.

Firmy jako RWE nebo E.ON do takových spolků pochopitelně nepůjdou zadarmo. „Distributor si musí porovnat náklad na započtení snížení emise s pokutou, která hrozí, pokud to nesplní,“ říká Loula.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Mladí chtějí dělat v tolerantních firmách, líbí se jim otevřenost ke gayům

„Hodně gayů a leseb je ochotno změnit práci a přejít ke vstřícnějšímu zaměstnavateli,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Pavlína Kalousová z neziskovky Byznys pro...  celý článek

Igor Vida, generální ředitel Raiffeisenbank
Banky toho ví o klientech čím dál víc, říká šéf Raiffeisenbank Vida

Získat nového klienta není sólo hra nových bank. Bojují o ně i tradiční finanční ústavy jako Raiffeisenbank. Ta má nyní zhruba o třetinu klientů více než před...  celý článek

Jan Gonda, a, prezident České asociace franchisingu
Franšízing už neláká jen v gastronomii, podnikatelé investují až milion

Nejoblíbenější obor je dlouhodobě gastronomie, doba ale aktuálně přeje i realitním franšízám, říká Jan Gonda, prezident České asociace franchisingu. Ta...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.