Obrat včetně vývozu činil v roce 2015 3,73 miliardy korun. Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v Česku 0,81 procenta.
„Jsem rád, že lidé stále více přemýšlí nad tím, co jedí, a více se snaží nakupovat opravdu kvalitní zboží. Český trh je z velké části schopen reagovat na stále větší poptávku po biopotravinách, a to i díky různým programům, kterými Ministerstvo zemědělství farmáře podporuje,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Mléko, ovoce a zelenina
Lidé nejvíce nakupují bio mléko a mléčné výrobky, dále pak dětskou výživu, kávu, čaj, ovoce a zeleninu. Skoro polovina bio výrobků se prodala v maloobchodních řetězcích. „Za pozitivní lze považovat 17procentní meziroční nárůst faremního a ostatního přímého prodeje,“ dodalo ministerstvo.
Biomléko za cenu obyčejného? Některé biopotraviny už podle ceny nepoznáte |
Předloni vzrostl i export českých biopotravin, na 1,48 miliardy. Nejvíce se vyváží do Německa a Rakouska.
Loni od ledna do konce srpna stoupl v tuzemsku počet výrobců biopotravin o 8,5 procenta na zhruba 590. Zrychlilo se tak tempo nárůstu počtu výrobců biopotravin, když předloni jich přibylo 7,1 procenta. Loni do září se zvýšil i počet ekofarem o 220 na 4 316.
Stát se letos snaží biopotraviny podporovat více než v minulých letech. Ministerstvo zemědělství dříve informovalo, že na jejich propagaci by letos měla jít 30 milionů korun. Jak dříve řekla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková, stát doposud do kampaně za biopotraviny tolik financí zatím neinvestoval. Například na propagaci značky Klasa dá stát za dva roky přibližně desetinásobek této sumy.
Vláda předloni odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Plán například počítá s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta. Tento podíl měla přitom ČR podle plánu schváleného v roce 2010 dosáhnout již v roce 2015. Podle ekologů je plán rozvoje málo ambiciózní, hlavně ve zvyšování podílu půdy, na které se hospodaří v ekologickém režimu. Ta v ČR zabírá plochu okolo 500 tisíc hektarů, tedy zhruba dvanáct procent zemědělské půdy.
