Podle mnoha ekonomů způsobily současnou recesi právě nízké úrokové sazby. Ilustrační foto.

Podle mnoha ekonomů způsobily současnou recesi právě nízké úrokové sazby. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

BIS varuje: Nízké úrokové sazby vedou banky do záhuby

  • 12
Nízké úrokové sazby mají na banky škodlivý vliv. Pokud se udržují dlouhodobě, motivují banky k rizikům, což může způsobit finanční krizi. Ve své čtvrtletní zprávě před tím varuje Banka pro mezinárodní platby (BIS).

Podle studie BIS existuje velká provázanost mezi dlouhodobě nízkými úroky v období hospodářského růstu a rizikovým chováním finančních institucí. Banka tak potvrdila názory mnoha ekonomů.

Na to, že současná ekonomická recese vznikla právě v důsledku dlouhého období nízkých úroků, poukazuje například člen výkonného výboru Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi nebo Thomas Jordan ze Švýcarské národní banky.

USA: levné úvěry pro všechny

Jako příklad mohou posloužit Spojené státy americké. Ty udržovaly nízké úrokové sazby od roku 2001, kdy po teroristických útocích klesl počet zájemců o úvěry v USA. Cílem bylo nalákat na nízké úroky co nejvíce klientů. Kromě toho banky zpřístupnily své produkty i těm, kteří by na ně normálně nedosáhli. Zájemcům odpouštěly například počáteční splátku v hotovosti nebo potvrzení o příjmu.

Odtud již nebylo daleko k rizikovému chování. To se v USA projevilo tím, že věřitelé ve snaze navýšit zisk začali své pohledávky dále prodávat. Investiční banky navíc z hypoték vytvářely takzvané balíčky produktů. Podle míry bezpečnosti je nechávaly pojistit proti nesplácení a rozprodávaly je dalším bankám nebo penzijním fondům. Celý řetězec byl natolik komplikovaný, že koncový věřitel netušil, kdo stojí na začátku a má mu splácet.

Noví vlastníci hypoték navíc spoléhali na to, že díky "pestrosti" balíčků několik dílčích výpadků celkovou investici neohrozí. Splácet však přestala značná část klientů. Banky tak sice získaly jejich majetek, zpravidla nemovitost, to však vedlo pouze k růstu nabídky aktiv a následnému propadu jejich ceny.

Problém vyvstal nejen bankám, ale i dlužníkům, kteří dosud spláceli. Za nemovitost měli najednou dát několikanásobně více, než byla její cena. Proto se jich začali zbavovat, čímž podpořili další propad cen. Banky, které si na nákup balíčků hypoték vzaly úvěr, přestaly být schopné splácet, což vyvolalo známou vlnu krachů.

Další zemí, která na nízké úrokové sazby doplatila, bylo například Japonsko na počátku 90. let. K prasknutí bubliny zde opět vedla kombinace vysokých cen aktiv a snadného přístupu k úvěrům.

,