Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česko si s eurodotacemi neví rady. Posílejte tipy na bizarní projekty

  6:00aktualizováno  6:00
Po první sedmiletce je jasno: Česko si na eurodotace rychle zvyklo, ale neumí s nimi zacházet. K dispozici sice mělo v přepočtu na aktuální kurz 689 miliard korun, část peněz ale muselo vrátit, nedokázalo je vyčerpat nebo je utratilo za zbytečnosti. Pokud nějaké bizarní projekty znáte, napište nám o nich.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek)

V prvním sedmiletém programovacím období (2007 až 2013; předcházelo mu zkrácené tříleté po našem vstupu do EU) se vyskytla řada sporných případů, architekty těchto projektů jsou přitom často tuzemští úředníci či podnikatelé. Příkladem může být příslib 160 milionů z evropských peněz ze Státního fondu životního prostředí na likvidaci obilného prachu v posklizňových linkách. Na případ letos v srpnu upozornila MF DNES.

Brněnský poradce Jiří Bodlák našel cestu za evropskými miliony pro české zemědělce, kteří zpracovávají obilí a znečišťují tak ovzduší. Dosud je přitom nikdo za znečišťovatele nepovažoval. (o případu čtěte zde)

Další dotací s nulovým efektem byla marketingová kampaň Ryba domácí z roku 2008, která měla zvýšit spotřebu tuzemských sladkovodních ryb (více čtěte zde). Stála 178 milionů a v jejím rámci byla například také placena infolinka, kde jeden telefonický hovor přišel v přepočtu na devět tisíc korun. Výsledek? Podle Českého statistického úřadu spotřeba domácích ryb na hlavu od roku 2009 klesá.

Agentura Dorland, která kampaň realizovala, nesouhlasí s tvrzením, že byla neúčinná. „Hlavním cílem kampaně bylo zastavit propad spotřeby sladkovodních ryb evropské produkce, což se bezpochyby podařilo,“ uvedla ředitelka agentury Lucie Češpivová. Podle čísel Rybářského sdružení v době kampaně stoupla spotřeba kvalitních sladkovodních ryb z 1,29 kg na 1,43 kg na osobu za rok. Čísla ČSÚ podle Češpivové zahrnují spotřebu ryb včetně třetích zemí, tedy například i pangasia z Vietnamu, který nejvýrazněji konkuroval domácí a evropské produkci kvalitních sladkovodních ryb.

Evropské peníze přitom nejsou cizí a zadarmo. Stačí počítat - ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila do rozpočtu Unie 342,8 miliardy korun a získala 676,2 miliardy (včetně dotací do zemědělství). Bizarní projekty si tedy v průměru nejméně z poloviny platíme i z našich daní.

Proč nám vůbec Unie dotace posílá? Mají pomoci snížit rozdíly mezi bohatými a chudšími členskými státy (Strukturální fondy ESF, ERDF a Fond soudržnosti) a podpořit domácí zemědělství (fond Společné zemědělské politiky EU).

Redakce iDNES.cz a MF DNES hledají nejbizarnější projekty hrazené z evropských peněz. Vyzýváme čtenáře, aby nám posílali své tipy na příklady z jejich okolí, zaplacené z evropských fondů, které se vymykají zdravému rozumu. Pokud o nějakých víte, podělte se o to s námi.

Bizarní dotace

O sporných projektech nás informujte prostřednictvím webového formuláře nebo pište na adresu: Jitka.Vlkova@mfdnes.cz.

Nezapomeňte uvést popis projektu financovaného z eurofondů, místo projektu, příjemce dotace a rok realizace.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Euro.
Němci se zlobí na Italy, že zachraňují banky na úkor daňových poplatníků

Desítky miliard eur, jež dává italský stát na záchranu krachujících bank, jsou podle Berlína riziko. Italská vláda před pár dny rozhodla o prodeji problémových...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Podvodníci zneužívají značku Airbnb. Shrábnou peníze a zmizí

Podvodníci napříč Evropou si našli nový trik: lákají na ubytování přes platformu Airbnb. Když však oklamaný zájemce zaplatí nemalou zálohu, slehne se po nich...  celý článek

Ilustrační foto
Česko vybírá daň z cigaret a alkoholu čtyřikrát lépe než Slovensko

Česko i Slovensko mají sice společnou základní právní úpravu pro výběr spotřebních daní, mezi oběma zeměmi však existují rozdíly, které mají vliv na účinnost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.