Export se zvedl od roku 1990 dvojnásobně na 2,13 milionu hektolitrů a klíčovými trhy jsou Německo, Slovensko, Velká Británie, USA a Rusko. Nejvyšší nárůst odběratelů registrovali domácí výrobci rovněž z Německa a Ruska, ale také ze Švédska. Pokračuje vzestup obchodů do Rakouska, naopak největší pokles zájmu o české pivo byl podle Bočka patrný v Polsku. Stalo se to i přes odbourání dovozních přirážek v rámci vnitrounijního obchodu.
"Při vývozu piva mimo Česko je však nulová podpora Evropské unie i národních rozpočtů," uvedl Boček.
Připomněl, že české pivo se vyváží bez cla bez cla už od července 2000. Komplikace však způsobuje rozdílná spotřební daň v různých zemích. Zatímco například u ležáku v ČR platí firma za jeden hektolitr 264 Kč, dovozce v Německu platí 276 Kč. Ve Velké Británii na opačném konci žebříčku evropských zemí činí tato daň v přepočtu již 2967 Kč na hektolitr.
Z celkových téměř 1,5 miliardy hektolitrů piva vyrobeného ve světě připadá na Evropu asi 30 procent. Z toho v tuzemsku dodávají výrobci ročně na trh bezmála 18,6 milionu hektolitrů piva. Domácí pivovary jsou ze 70 procent ovládány ze zahraničí a 58,5 procenta českého exportu piva je marketingově řízeno z centrál v cizině.
Pivovary by měly podle zástupců profesního svazu podporovat i projekt České pivo - naše pivo. Navíc bude vhodné koordinovat činnost s odborem marketingu Státního zemědělského intervenčního fondu. Ten by měl mít k dispozici na podporu marketingu piva 200 milionů korun ze státního rozpočtu.
