Je to jeden z paradoxů chystaných vládních daňových změn.
86 tisíc a dost
Kromě snížení daní z příjmu, což je dobrá zpráva pro všechny s nadprůměrným příjmem, totiž přinesou změny ještě jednu úlevu těm, kdo berou měsíčně přes 86 tisíc hrubého.
Nad tuto částku už nebudou oni ani jejich zaměstnavatelé za ně platit odvody na zdravotní a sociální pojištění. V úřednických tabulkách prostě najednou začnou příjmy všech končit čtyřnásobkem průměrné mzdy.
Třeba i šéfů ČEZ, manažerů Škody Auto nebo poradců velkých firem. Tím se zmenší hromádka peněz, ze kterých se jim budou střádat peníze na důchod. Podle společnosti Trexima, která sbírá údaje o platech, si přes 100 tisíc vydělává jen 22 tisíc lidí.
Pro nynější dobře placené zaměstnance, ale třeba i živnostníky, to znamená, že mají-li teď pár let do důchodu, od ledna se jim začne nárok na důchod snižovat.
"Pojištěnci s měsíčním příjmem například 100 tisíc nebo 250 tisíc budou tedy oba příští rok platit pojistné pouze z 86 240 korun a stejná částka bude oběma zohledněna při výpočtu důchodu," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
Důchod však nakonec můžou mít každý jiný. Záleží na tom, jak dlouho pracovali a kolik si vydělávali v minulosti. Proto nejde ani říct, jaký důchod bude v budoucnu pobírat nejbohatší penzista.
Utajovaný důchodce, který dnes má zmíněný důchod kolem 54 tisíc měsíčně, mohl v posledních deseti letech šéfovat firmě s milionovým měsíčním příjmem a předtím mohl brát jen běžný průměr. Nebo mohl vydělávat více kratší dobu.
Důchod se totiž složitě počítá z ročního příjmu za 20 let. Pro srovnání: beru milion měsíčně a do důchodu jdu za rok. To vychází na 53 500 korun čistého důchodu. Ten, kdo půjde o rok později, už se může těšit "jen" na 50 600 korun.
Je to však jen výjimka. Z 1,5 milionu starobních důchodců pobírá penzi nad 30 tisíc jen 2600 lidí a celá polovina penzistů si musí vystačit s méně než osmi tisíci korunami.
