Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smlouvy s cizinci končí. Obce rozhodnou, zda bude byznys s vodou český

  9:30aktualizováno  9:30
V příštích letech se čeká boj o české vodovody. Do pěti let totiž končí smlouvy vodáren s provozovateli vodárenských sítí, které obsluhují přes dva miliony lidí. Obce se musí rozhodovat, zda převezmou výnosný byznys provozu sítí pod svá křídla, nebo vysoutěží nové provozovatele.
Voda (Ilustrační snímek)

Voda (Ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Na vodárenském trhu bude v příštích letech pořádně rušno. Po řadě spíše menších soutěží na provoz vodárenské sítě skončí dlouholeté smlouvy na provoz ve velkých sídlech. Města a obce už proto začínají řešit, co dál. A přibývá hlasů, že po letech spolupráce se zahraničními provozovateli je na čase vrátit celou infrastrukturu do obecních rukou.

„V průběhu příštích pěti let končí desítky provozních smluv, které budou opětovně soutěženy transparentní otevřenou soutěží. Alternativou jsou případy, kdy se obec či město rozhodne zajistit provozování své infrastruktury jiným modelem, který soutěž nevyžaduje,“ říká Pavel Válek, partner Grant Thornton Advisory. Současné provozní smlouvy končí například v Českých Budějovicích (2018), Ostravě (2020) nebo celém někdejším Severočeském kraji (2020).

Mezi vodárnami, které patří městu, a provozovateli sítě dosud často platí smlouvy uzavřené ještě na sklonku 90. let, které přitom neprošly řádnou soutěží. Aby mohly obce a města čerpat na obnovu vodovodů a kanalizací evropské dotace, musí provozovatele vysoutěžit.

Blížící se konec smluv i nadcházející komunální volby však znovu oživují debaty o tom, zda by si některá města nezvládala provozovat své vodovodní sítě sama nebo jimi ovládanou firmou. „Mezi starosty je to silné téma. Zvláště když vidí, že třeba v Německu to takto funguje a všechny zisky míří zpět do vodohospodářské sítě,“ říká liberecký hejtman Martin Půta.

FAKTA

Jak na vodu

Provozní model: Vlastníkem sítí je obvykle město či sdružení měst a obcí přes založenou akciovou společnost. Ta uzavírá smlouvu s provozovatelem, který platí nájem. Investice však hradí hlavně vlastník. Nevýhodou je odtékání zisků mimo infrastrukturu, výhodou může být efektivnější provoz díky velikosti firem.

Vlastnický model: Firma sítě zároveň vlastní i sama provozuje. Peníze zůstávají kompletně ve firmě, která je reinvestuje do obnovy infrastruktury. V případě menších společností nemusí být tak efektivní, navíc pod přílišným vlivem komunálních politiků.

Právě na severu Čech končí smlouva v roce 2020. Dosud model funguje tak, že sítě vlastní městy ovládaná Severočeská vodárenská společnost (SVS) a pronajímá ji Severočeským vodovodům a kanalizacím, v nichž obce drží minoritní podíl, většina patří koncernu Veolia. Zatímco SVS dává zisky z pronájmu sítí i dividendu od Severočeských vodovodů a kanalizací zpět do sítě, více než polovina dividendy míří do Francie.

SVS si už vybrala poradce, který bude firmě radit, co po roce 2020. Zda znovu soutěžit, nebo si síť provozovat bez zahraničního partnera. Radit bude sdružení firem Grant Thornton Advisory a Rowan Lega. „Cílem je připravit dostatečné podklady zahrnující všechny varianty tak, aby se akcionáři mohli kvalifikovaně a včas rozhodnout, jak pokračovat v provozování vodohospodářské infrastruktury po roce 2020,“ řekl mluvčí SVS Jiří Hladík.

Soutěže nemusí vždy vést ke snížení ceny vodného a stočného, záleží totiž na tom, jak vysoké investice se splácejí. Jiří Heřman, šéf Čevaku, patřícího pod rakouskou Energii AG, uvádí jako příklad Tábor, kde v posledním roce proběhla tvrdá soutěž. Podle něj 63 procent vodného a stočného končí jako úhrada nájmu vlastníkovi sítí – tedy městu. „Máme tam minimální zisk ve výši 1,7 procenta,“ dodal Heřman.

Potvrdil, že mají zájem i o další soutěže, pokud je města vypíší. Zahraniční firmy si sice vyplácejí dividendy, jejich provoz ale může být na druhou stranu efektivnější než v případě malých okresních vodáren, které jsou navíc často pod vlivem komunálních politiků.

Provoz českých vodovodů a kanalizací dosud ovládá nejčastěji čtveřice zahraničních hráčů – Veolia, Ondeo, Energia AG a Aqualia. Do Severomoravských vodovodů a kanalizací už minoritně vstoupila i japonská společnosti Mitsui.

„Víme o zájmu japonských a korejských finančních investorů vstoupit do českého vodárenství,“ říká Heřman. Podle Válka z Grant Thornton Advisory však zatím nelze ještě vstup dalších hráčů očekávat. „Čtyřlístek silných zahraničních operátorů je již v České republice etablován a spíše než vstup dalších hráčů lze očekávat souboj mezi těmito hráči o obhájení svých pozic v rámci nových soutěží,“ dodal Válek.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.