Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ušetříme, když budeme odpad vážit? Obce se obávají černých skládek

  1:16aktualizováno  1:16
Sněmovnu čeká velký tlak lobbistů. Ministerstvo životního prostředí totiž plánuje změnit odpadový byznys. Lidé by tak platili jen za odpad, který skutečně vyprodukovali. Příznivci návrhu věří, že se bude více třídit, zatímco odpůrci se obávají černých skládek.

Kontrola skutečného množství sváženého odpadu neexistuje. Svozové firmy nezřídka ovládají skládky a skutečné množství tají. | foto: Profimedia.cz

Jizerskohorský Jiřetín pod Bukovou před čtyřmi lety vyprodukoval za rok oficiálně 150 až 160 tun odpadu, za jehož likvidaci musel platit. Teď je to kolem 70 tun. Svozovou firmu tehdy zrušili a odpad od té doby vozí sami. „Bez této změny bychom museli poplatek zvýšit už k tisícikoruně a dál na odpady doplácet, teď spíše vyděláváme,“ pochvaluje si starosta Josef Kucin.

Na popelnice v Jiřetíně nenarazíte. Veškerý směsný odpad lidé dávají do černých pytlů, které obec pravidelně odváží.

Pokud navrch obyvatelé přihodí pytel naplněný vytříděným plastem či papírem, za každý dostanou odměnu, která se jim odečítá od roční platby za odpad ve výši 650 korun. Za rok tak mohou ušetřit až šedesát procent celkové částky.

V debatách o budoucnosti odpadů v Česku jde o jeden z mnoha příkladů, o nichž odpadová lobby nerada slyší. Zkušenost Jiřetína totiž odhaluje zásadní problém tohoto byznysu v Česku: města za svoz odpadu často platí mnohem víc, než by měla.

Tržby popelářů v ohrožení

Kontrola skutečného množství sváženého odpadu neexistuje. Svozové firmy nezřídka ovládají skládky či zařízení na likvidaci odpadů, a pokud ne, podniky se vzájemně kryjí. Nový zákon má za cíl dosáhnout stavu, aby lidé platili jen za odpad, který skutečně vyprodukovali. A „popelářům“ tak hrozí, že přijdou o velkou část tržeb.

„Možná i proto je taková obava některých firem ze změn. Systém označovaný anglickou zkratkou PAYT umožňuje kromě větší motivace k třídění i lepší kontrolu nad množstvím produkovaného odpadu, který se obcím vykazuje a za který platí,“ říká Michal Stieber z poradenské společnosti EY, který se dlouhodobě odpady zabývá.

Platby za odpad? Rovnostářský socialismus, kontrola je slabá, říká expert

Kontrola objemu odpadů je podle něj na mnoha místech velmi slabá, nebo se neřeší. „Je to taková černá skříňka. Nelze prakticky zjistit, zda jsou vykazovaná čísla reálná, pokud je jediným kontrolním bodem váha na skládce,“ dodává. „V platbách za odpad dlouho panoval rovnostářský socialismus, ale nastal čas to změnit,“ tvrdí.

Nový zákon o odpadech čelí velké kritice ze strany části firem vydělávajících na odpadech. Odborná veřejnost je nicméně v pohledu na problém rozdělená: někteří naopak zákon chválí. Zjednodušeně se říká, že je to boj skládkářů se spalovnami. Zákon totiž výrazně navyšuje poplatky za skládky.

Ministerstvo chce výrazným zvýšením poplatků za skládky docílit toho, že budou lidé odpad více třídit. Skládky by se tak měly stát posledním řešením jen pro odpad, který nejde vytřídit, spálit ani jinak upravit.

Důvodem jsou požadavky Evropské komise na objem tříděného odpadu. „Recyklační průmysl tu zemřel vlivem skládkování,“ řekl Jaroslav Manhart, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí.

Kritici návrhu, především Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), varují před tím, že cíle ministerstva jsou nereálné a budou stát příliš mnoho peněz. Zpochybňují i výpočty státu, že zdražení dosáhne kolem 40 korun na poplatku za odpad na hlavu.

Lidé už jsou vychovanější

Podle kritiků bude zdražení podstatně výraznější. „Stát vybírá nejdražší a jednostranně zaměřenou variantu, na kterou budou doplácet města a obce,“ tvrdí Richard Blahut, vedoucí sekce odpadového hospodářství Spolku veřejně prospěšných služeb.

„Kdo bude třídit, měl by platit méně než dosud,“ oponuje kritikům Manhart.

„Máme obavy, že to není technologicky neutrální legislativa,“ říká ředitel ČAOH Petr Havelka. Podobný model prý nahrává především spalovnám odpadů, odborně nazývaným jako zařízení pro energetické využití odpadů.

ČAOH i někteří starostové brojí proti poplatku za popelnici namísto paušálu i odkazem na zkušenosti z devadesátých let, kdy kvůli tomu vznikaly černé skládky, aby lidé ušetřili. Podle ministerstva doba pokročila a lidé jsou už vychovanější.

Podívejte se, kde končí odpadky po Pražanech, reportáž z března 2013:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.