Odhodlání ministrů bojovat s byrokracií má jeden háček - vláda neslíbila, že úředníci o svou práci skutečně přijdou.
Například ministr školství Josef Dobeš chce "výrazně snížit" počet organizací přímo řízených ministerstvem. "Čtrnáct z nich je hlavních, říká se jim malá ministerstva, například Česká školní inspekce, Výzkumný ústav pedagogický nebo Ústav pro informace ve vzdělávání," uvedl Václav Koukolíček, mluvčí ministerstva školství.
K jejich redukci by mohlo dojít během roku až dvou. "Úřady pod sebou mají některé evropské projekty a ani samy nemají povědomí jeden o druhém," dodává mluvčí.
Skutečností je, že v Česku dosud neexistoval přehled o tom, co který úřad dělá. Ministerstvo vnitra, pod které systém veřejné správy spadá, dává naději.
"V současnosti zahajujeme projekt, jehož prvním výstupem je seznam všech agend vykonávaných ve veřejné správě. Aktuálně ho kontrolujeme, jsou jich stovky," říká Štěpánka Cvejnová, ředitelka odboru efektivní veřejné správy.
Pokusy o redukci úřadů se opakují. "V minulosti se tyto snahy buď utlumovaly, rušily, s příchodem nových politiků oživovaly. V těchto cyklech funguje celá veřejná správa, podle změny politiky," dodává Cvejnová.
Koloběh úředníků
Rušení úřadů není tak docela pravdivý termín. "Když někdo mluví o rušení, je třeba se zeptat, jestli tím myslí rušení agendy včetně úředníků, nebo se to celé jen přejmenuje," upozorňuje liberální ekonom Petr Mach, houževnatý kritik státních úřadů.
Zrušení okresních úřadů neznamenalo nic jiného, než že většina úředníků a budov přešla pod Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Takto "skončil" také Český normalizační institut ke konci roku 2008. Zaměstnance i majetek pohltil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, jehož počet zaměstnanců se z roku na rok zvýšil z 69 na 156.
Ministerstvo zemědělství se také chystá slučovat. Vytvoří k tomu účelu zcela nový Národní úřad pro bezpečnost potravin a pod něj začlení šest existujících organizací, například Státní veterinární správu či Státní rostlinolékařskou správu.
Také na ministerstvu průmyslu se znovu uvažuje o slučování agentur na podporu podnikání CzechTrade a CzechInvest. "Otázka sloučení bude řešena v souvislosti s komplexní změnou modelu obchodní diplomacie České republiky," uvedl mluvčí ministerstva Pavel Vlček.
Žvýkačky pod dohledem státu
Koncept reformy veřejné správy zatím neexistuje, ale projekty, které by občanům měly usnadnit život a umravnit byrokracii, se rýsují. Ministerstvo financí připravuje jedno místo pro výběr daní a odvodů, ministerstvo práce slibuje superúřad pro výplatu veškerých dávek. Ministerstvo vnitra vytváří databáze základních registrů.
Otázka existence různých úřadů je však mnohem hlubší. Má smysl, aby fungovala státní poradna pro české spotřebitele nespokojené s nákupem v EU? Aby investoři do akcií přispívali na 146tisícové průměrné platy čtyř úředníků Garančního fondu obchodníků s cennými papíry? Aby Správa státních hmotných rezerv skladovala kromě ropy také žvýkačky či holínky, když se ze státního rozpočtu současně podporují také neziskové humanitární organizace?
Jestli to vládní koalice myslí s bojem proti byrokracii vážně, se uvidí už příští rok. Ministři a jejich podřízení se budou muset vyrovnat s o 10 procent menším rozpočtem na platy úředníků.
"Státní správa je rozpínavá a každých 5 až 10 let je vhodné ji zabrzdit nějakým rázným krokem," myslí si Martin Říman, exministr průmyslu a šéf poradců vlády. S problémem neefektivity podle něj pravidelně bojují všechny velké organizace. Při pohledu na zisky ČEZ či RWE je však zřejmé, že to dělají lépe než český stát.
Čtěte v pondělní MF DNES
Pondělní MF DNES přináší přehled nejzbytečnějších úřadů. Přečíst si můžete rozhovor s ženou, která pro stát vyhledává neefektivní úřady, a s velkým kritikem byrokracie, ekonomem a politikem Petrem Machem.
