Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brikety z českých pilin hřejí Rakušany

  12:40aktualizováno  12:40
I šťovík vyhřeje dům. A dokonce lépe než uhlí. "To vím já, celé Rakousko, ale doma se na to zatím moc nehledí," říká Zdeněk Černý, majitel firmy Biomac vyrábějící ekologická paliva. Pětadevadesát procent produkce briket ze zbytků dřeva, pilin a kůry jde za hranice.
Zdeněk Černý, majitel firmy Biomac

Zdeněk Černý, majitel firmy Biomac | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Největšími zastánci ekologického topení jsou Rakušané, ale i Němci, Italové a Francouzi. Důvod? Podpora státu, a tedy cena.

Zatímco v Německu a Rakousku jsou biopaliva v nižší sazbě daně z přidané hodnoty, v Česku se přesunula se vstupem do Unie do té vyšší.

"Paradoxem je, že ve stejnou dobu v Bruselu dokázali čeští úředníci vyjednat odklad ekologické daně na uhlí do roku 2009," říká Černý. Proto je v Česku uhlí stále nejlevnějším topidlem. Biopaliva jsou konkurenční, ale ne tak jako třeba v Německu.

Západní sousedé nasadili na uhlí, ropu a plyn padesátiprocentní daň. Proto tuna biopaliva stojí zhruba pět a půl tisíce korun, zatímco stejné množství uhlí vyjde na více než dvojnásobek. "Potom je rozhodování lidí poměrně snadné," říká Černý.

Ani v Česku však topení pomocí biopaliv není tak drahé. Průměrný rodinný domek spotřebuje ročně tři až pět tun biopaliva, což stojí 12 až 15 tisíc korun. "Navíc i čeští výrobci kotlů umějí udělat takové, o které se už nemusíte starat," říká Černý. Jediným problémem je cena automatických kotlů, které stojí od padesáti do sta tisíc korun.

Rakousko má tři nové továrny na biokotle
Jejich boom nyní zažívá právě Rakousko, kde se za první pololetí letošního roku prodaly asi jen čtyři hořáky na topný olej, který byl doposud hodně oblíbený, ale vyrostly tři továrny na kotle pro spalování biopaliv. Navíc Rakousko přispěje na pořízení nového ekologického kotle jejich majitelům polovinu ceny.

fotoSERIÁL: ČEŠI DOBÝVAJÍ SVĚT
Příběhy podnikatelů, kteří dávají
lidem práci a její výsledky pak
vyvážejí do celého světa

Firma s patnáctiletou tradicí zaměstnává devět lidí a poslední dva roky má obrat okolo osmdesáti milionů korun ročně. Letos po nárůstu zájmu v zahraničí čeká zhruba dvojnásobek.

Původně začínal Černý s kolegy montovat stroje na zpracování odpadu z výroby dřeva a jeho těžby v lese, postupně se začal věnovat i prodeji paliva z biologických surovin. Nakonec zůstal v oboru i ve firmě sám, protože jako jediný věřil tomu, že se biopaliva nakonec musí uchytit.

Pomohl CzechTrade
"Dveře k obchodům, na které jsme dlouho klepali, nám otevřel až letos CzechTrade," říká Černý. Přibral Biomac na výstavu a obchodníci, kteří ve stánku se lvíčkem viděli záruku státu, se brzy ozvali. Do regálů si výrobky vzaly firmy Obi, Öbau, Interspar nebo Merkur. Biobrikety jsou k dostání i v klasických supermarketech. V Německu zásobuje firma celé Obi.

"Zatímco loni a předloni nám ve skladech zůstávala i po zimní sezoně část letní výroby, letos v září je všechno pryč. Kdo objednával jeden kamion, objednává tři. Kdo objednával deset, objednává třicet," říká Černý. Nárůst za hranicemi podle něho vyvolala hlavně podpora a větší rozvaha lidí, kteří reagují na neustále rostoucí cenu ropy a plynu.

Velkou překážkou jsou dotace na plyn
Biomac věří, že se jednou vrátí do Česka. I když jsou zatím biopaliva v českých obchodech spíše raritou. Firma se snažila oslovit starosty obcí, ale největším nepřítelem je zavedení plynu. Obce na to mají dotace, a kdyby přešly na jiná paliva masově, musely by dotace vracet. To by řadu z nich položilo, protože na zavedení plynu mají úvěry. Lidé však stejně nakonec kvůli penězům topí uhlím a dřevem a kotel na plyn nechávají vypnutý.

Ale najdou se i výjimky. V šumperské obci Chromeč se starosta rozhodl oslovit lidi ve vesnici a objednal biopalivo přímo u výrobce. "První rok jsme tam dovezli tři palety, letos už jsme tam vezli tři 24tunové kamiony," říká Černý. Výhodou podle něho bylo to, že v obci dosud nezavedli plyn a starosta nechá rozvézt palety s biopalivem po celé vesnici každému až do domu.

Topí se dřevem, slámou, kůrou i šťovíkem
Suroviny kupuje z dvaadvaceti dřevařských závodů, kde Biomac postavil linky na zpracování dřevního odpadu. Ty obsluhuje zhruba dvanáct lidí. Linky patří Biomaku, jenž se o ně stará a odebírá jejich produkci, kterou pak pod svou značkou prodává.

Biobrikety a jejich menší verzi peletky (malé válečky do automatických kotlů) dokáže Biomac vyrobit nejen z pilin, zbytků dřeva a kůry, ale i z obilné nebo řepkové slámy, sena i ze šťovíku.

 Brikety vznikají prostým slisováním, kdy hmotu spojí smůla a ze čtrnácti centimetrů suroviny vznikne centimetrová briketka. Jejich výhřevnost je přitom stejná nebo větší než u uhlí a produkují méně popela. "A nemáme žádnou síru," připomíná Černý.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.