"Obrátilo se na nás několik společností. Právě teď hledáme ve střední Evropě kolem 250 lidí - od leteckých a stavebních inženýrů přes doktory, zubaře a zdravotní sestry až po řidiče, automechaniky, a dokonce i holiče."
Tamní platy jsou lákavé. Inženýři mohou počítat s měsíčním platem v přepočtu kolem 120 tisíc korun, automechanik a zdravotní sestra kolem 90 tisíc. Nástup je po vstupu do EU v květnu.
Další agentura specializovaná na "lovení mozků" hledá třicet stavebních inženýrů a architektů do Británie až za 150 tisíc korun měsíčně. Přesto se agentury bojí, že nepochodí. Dělníci se často nedomluví, i když mechanikovi stačí základní angličtina. Vysokoškoláci nechtějí venku většinou zůstat natrvalo.
Podle agentur tak největší možnosti a chuť jít za prací do ciziny mají převážně mladí lidé s roční až dvouletou praxí. "Češi už teď pracovali v zahraničí, zejména vysokoškoláci. Většinou se však po dvou až třech letech vracejí, protože mají kde zúročit nabyté zkušenosti," konstatuje Irena Brichta, ředitelka české filiálky personální agentury Hudson.
I irská agentura s tím počítá. "V Česku budeme spíše nabírat vysoce kvalifikované specialisty. Nečekáme sice, že by chtěli zůstat, ale možná jim irské pivo zachutná," říká Ken Belshaw, ředitel společnosti Grafton z Irska.
Zájem Čechů není zatím vidět. "Počet uchazečů o práci je stabilní, větší nápor související se vstupem do EU jsme nezaznamenali," říká Irena Pažitná z Jobpilotu.
