Zatímco před půl rokem Unie debatovala o rozpočtu o objemu 1,06 procenta národního důchodu Unie (zhruba 871 miliardy eur), nyní se hovoří o 1,03 procenta, uvedla AP. To představuje 846,8 miliardy.
Británie podle agentury nabídla, že se vzdá i části rabatu, kterou zemi vyjednala Margaret Thatcherová. Celkem je Británie ochotna slevit během sedmi let o osm miliard eur. Ty mají představovat britský příspěvek rozšíření. Uskromnit by se ale podle návrhu Londýna měli všichni.
Navrhuje proto snížit příspěvek pro nové členy Unie o 14 miliard eur, což je proti červnovému plánu o 8,5 procenta méně.
I když se před zveřejněním spekulovalo až o deseti procentech, britský návrh okamžitě odmítl šéf Evropské komise Manuel Barroso. Návrh je podle něj neakceptovatelný. "Jednoduše není realistický," řekl.
Český premiér Jiří Paroubek naznačil, že za určitých podmínek rozpočet podpoří. "Pokud se britský premiér zasadí o uvolnění pravidel pro čerpání peněz novým členům, budu pro jeho návrh rozpočtu. Ze začátku to sice bude vypadat, že nám Evropská unie vezme více, ale nakonec dostaneme mnohem větší objem peněz zpátky,“ řekl Paroubek při návštěvě v Mostě.
Kdo zaplatí škrty?
Diskuze o rozpočtu se tak vine ve dvou základních liniích. Bohaté státy chtějí snížit svoje příspěvky na minimum a chudší státy se zase snaží získat co nejvyšší finanční podporu. Blair podle BBC navrhuje škrtat na rozvoji regionů - a to asi o deset procent nově navrhovaného finančního plánu.
Na to by doplatili právě nováčci v Unii. Evropská komise je ale brání. Není ale možné, aby "ti nejpotřebnější museli přinést největší oběti". - více zde
"Návrh musí být férovější k novým členským státům," nechal se slyšet Barroso i tentokrát. Pro Česko by například desetiprocentní škrty znamenaly snížení příjmů o miliony eur ročně.
Unie má týden
Unie debatovala o rozpočtu před půl rokem. Dramatická jednání se několikrát protáhla dlouho do noci. Zástupci států přicházeli s různými kompromisy. Všechny ale narazily na odpor Británie vzdát se rabatu. - více zde
Přestože britský návrh Unie takřka okamžitě po zveřejnění odmítla, Blair si za to, že byl ochoten vůbec o slevě jednat, vysloužil od euroskeptiků obvinění ze zrady. Hlavním argumentem pro slevu je totiž fakt, že Francie čerpá z unijních fondů na podporu zemědělské politiky ročně miliardy eur.
V roce 1984 argumentovala Margaret Thatcherovýá tím, že díky nízkému podílu zemědělského sektoru v Británii, a tedy i nižším příspěvkům, by Británie měla dostat část peněz zpět.
BRITSKÁ A "FRANCOUZSKÁ" SLEVA Zhruba polovina unijního rozpočtu směřuje na společnou zemědělskou politiku, třetina pak na regionální pomoc. To dalo britské premiérce Margaret Thatcherové do ruky argument pro britskou slevu. Prosadila, že kvůli nízkému podílu zemědělského sektoru a následně i příspěvků z Unie, by měla Británie dostat část peněz z rozpočtu zpět. Sleva se nyní pohybuje ve výši zhruba čtyři až pět miliard ročně.
Státy Unie počítají s jejím postupným snižováním a pak úplným zánikem. Právě při jednání o rozpočtu na léta 2007-2013 se ale dostala znovu do středu zájmu, když britský premiér Blair prohlásil, že jeho země o této otázce diskutovat nehodlá.
Britové totiž zase kritizují zemědělské příspěvky, které dostává od EU Francie a sarkasticky jim přezdívají "francouzská sleva".
V říjnu 2002 totiž pod vlivem Jacquese Chiraca evropští lídři souhlasili, aby zemědělské příspěvky zůstaly v nezměněné podobě až do roku 2013. Čtvrtina přitom připadá právě na Francii. Země každoročně dostává nejméně deset miliard eur, nejméně dvojnásobek toho, co činí britská sleva.
Zdroj: Economist, iDNES
