Tvrdé škrty, s nimiž vyrukoval ministr financí George Osborne, by měly ostrovní ekonomiku dostat do dobré kondice během pěti let. V roce 2015 už by měl schodek rozpočtu činit jen jedno procento, Británie však bude muset ročně ušetřit asi 30 miliard liber.
Na straně výdajů rozpočtu budou o jedenáct miliard seškrtány sociální dávky a příspěvky. Nižší bude podpora rodin s dětmi i příspěvky na bydlení pro nejchudší. Státním zaměstnancům se nezvýší platy.
"Je to rozpočet, kterému se nelze vyhnout. A každý bude požádán, aby do něj přispěl," nechal se včera slyšet Osborne, který je ve svých devětatřiceti letech nejmladším ministrem financí Británie od roku 1886.
Každý je myšleno opravdu doslova. Královské rodině, které Britové přispívají ze svých daní na zaměstnance, údržbu paláců i cestování, se nezvýší roční provozní rozpočet ve výši 7,8 milionu liber. "Vzhledem k ekonomické situaci by to bylo nepatřičné," uvedl labouristický poslanec Ian Davidson.
Úprava rozpočtu je přitom možná podle britských pravidel jen jednou za deset let, a krize tak královně utnula naděje na vyšší příspěvek. Naposledy se totiž zvyšoval v roce 1990 a příznivci monarchie upozorňují, že se kvůli inflaci během posledních dvaceti let smrskl reálně na čtvrtinu.
Chudší budou mít nižší daně, klesne i zdanění firem
Kromě šetření Osborne plánuje navýšit také příjmy. Nejvýznamnějším přispěvatelem do státní britské kasy by měla být vyšší DPH. Od příštího roku vzroste základní sazba daně z přidané hodnoty ze 17,5 procenta na dvacet procent. Británii by to mělo hodit 13 miliard liber.
Novinkou, která by měla přispívat do rozpočtu zhruba dvěma miliardami, bude bankovní daň. Ta se bude počítat z celkového objemu aktiv, která mají velké peněžní domy pod správou. Pro příští rok je určena na 0,04 procenta, pak by se měla zvýšit na 0,07 procenta.
Aby Osborne vybalancoval dopady svého úsporného balíku vůči lidem s nejnižšími příjmy, kterých se zdražení zboží a služeb dotkne nejvýrazněji, zvedl o tisíc liber hranici příjmu (na 7 475 liber ročně), pod nějž se platí minimální daně. Zhruba 880 tisíc Britů, kteří berou takto nízkou mzdu, se tedy vyhne zdanění.
Další opatření by mělo směřovat na podporu zaměstnanosti a podnikatelů. Firmám má během čtyř let klesnout o čtyři procenta daň ze zisku. Výsledná sazba bude však stále poměrně vysokých 24 procent.
Nová koaliční vláda slibuje, že nezaměstnanost klesne ze současných osmi procent na 6,1 % v roce 2015, kdy se bude nejpozději loučit se svým mandátem. O životnost současného reformního kabinetu zatím Osborne nepochybuje, ale odbory už troubí do boje proti vyšší DPH.
