Británie bude pomáhat svým podnikům, oznámil tento týden ministr financí George Osborne. Až čtyřicet miliard liber, zhruba 1,2 bilionu korun, připraví na garance úvěrů perspektivních podniků, třicet miliard půjde na investice do výstavby silnic, miliarda na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí a sto milionů na rozšíření vysokorychlostního připojení k internetu v deseti vybraných městech.
Vláda hodlá ekonomiku podpořit i dalšími opatřeními, například zdvojnásobením počtu míst v mateřských školách. To proto, aby se rodičům uvolnily ruce při péči o potomky a mohli pracovat. Vláda také zastropuje maximální růst cen v dopravě, aby lidé nemuseli čelit vysokým nákladům na cestování do práce.
Pro začínající podniky pak vláda chystá roční daňové prázdniny a již existujícím malým a středním podnikům umožní nezdaňovat kapitálové zisky až do dubna roku 2013.
Experti se shodují, že takové kroky ekonomice pomáhají a tlumí její propad při nástupu recese. "I v Česku by garance na půjčky malým a středním podnikům pomohly. Rozproudily by investice a nastartovaly další růst. Ubývá podniků, které si dnes jdou do banky pro peníze bez podpory dalšího zdroje financování," říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB zodpovědný za drobné klienty, malé a střední podniky a privátní banku.
Česko má svázané ruce. Ekonomiku nyní podporovat nemůže
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka je však problém v tom, že české hospodářství si na rozdíl od britského nemůže v současné chvíli takové stimuly dovolit, i kdyby byly potřeba sebevíc.
"Když bude česká ekonomika směřovat k nulovému růstu nebo recesi (podle černých scénářů by se v příštím roce mohla ekonomika propadnout až o 5 procent, pozn. red.), tak naše ministerstvo financí bude bohužel muset ještě více škrtat. Je jasné, že to bude ekonomice škodit, ale nic jiného si v takové chvíli nebudeme moci dovolit," říká Marek.
Česku totiž svazují ruce investoři. Ti rozhodují, nakolik (za jak velký úrok) jsou státu ochotni půjčit. Není pro ně přitom rozhodující, zda má Česko aktuálně pevnější ekonomiku než Velká Británie, ale zda mu věří.
Stav jejich důvěry zachycuje vývoj výnosu desetiletých dluhopisů. Pokud roste (stát musí platit větší úrok a jeho dluh se zvětšuje), důvěra investorů oslabuje, pokud klesá, důvěra investorů naopak sílí.
Z porovnání vývoje výnosu desetiletých státních dluhopisů za poslední tři měsíce je patrné, že důvěra v Česko výrazně upadá, zatímco v Británii i přes paniku z nástupu dluhové krize roste. Zatímco na začátku září byla ČR schopna udat bondy za úrok 3,11 procenta, na konci listopadu se už musela zavázat k vyplacení úroku 4,18 procenta. Výnos britských obligací za stejnou dobu klesl z 2,55 na 2,3 %.
Děje se to navzdory tomu, že Česko má zdravé banky, zhruba poloviční veřejný dluh vůči HDP než Velká Británie a dokonce mu ratingové agentury vylepšily image navýšením ratingu o dva stupně, což je v době snižování ratingů vzácnost (více zde). "Británie je velká země, která má dlouhou historii, stabilitu a vládu, které se věří. My jsme malá otevřená ekonomika, která takovou historii nemá a nemá ani natolik důvěryhodnou vládu," vysvětluje Marek.
Když v eurozóně "teče krev", utíkají podle něj investoři k britským a německým dluhopisům, protože jsou pro ně bezpečným přístavem, z ostatních evropských zemí se naopak stahují. "Česká republika si proto v současné situaci nemůže dovolit investovat peníze do podpůrných programů, protože by jí to zhoršilo fiskální parametry a investoři by okamžitě požadovali ještě vyšší úrok," dodává hlavní ekonom Patria Finance.
