Od roku 2004, kdy se britský trh práce otevřel pro lidi z nově přistupujících států, se do Británie nahrnulo za prací 427 tisíc pracovníků ze střední a východní Evropy. To je o mnoho více, než očekávali ekonomové, píše FT. Dvě třetiny z tohoto počtu tvoří Poláci.
A příliv nových a nových uchazečů o práci neustává - ve druhém čtvrtletí 2006 zažádalo o zaměstnání asi 50 tisíc Východoevropanů, jak uvádí britské statistiky.
Navíc hrozí další nápor ještě levnějších sil - z Bulharska a Rumunska, až tyto dvě země přistoupí do EU.
Zaměstnavatelé doposud tvrdili, že pracovníci z nových členských zemí jsou pro Británii přínosem, protože dělají práci, kterou by nikdo z Britů dobrovolně nedělal, píše agentura ČTK. Pracovníci ze střední a východní Evropy tak přispívají k růstu ekonomiky a jejich nízké mzdy také zlevňují konečné výrobky, což zmírňuje inflaci.
Levná síla z nových zemí EU s sebou ale přináší i negativa - například v podobě klesajících průměrných mezd. Příslušníci některých etnických menšin, které v Británii žijí trvale, kvůli nim navíc těžko shánějí uplatnění.
To potvrzují i slova Richarda Lamberta z Konfederace britského průmyslu (CBI). Ten řekl, že by si vláda měla dát v politice otevřených dveří pauzu.
"Doposud jsme z těžké práce lidí z nových zemí EU těžili. Ale bude jen správné se na chvíli zastavit, zreflektovat získané zkušenosti a bavit se o tom jak a kdy začne další fáze," cituje Lamberta FT.
To, že vláda přemýšlí o možném uzavření dveří pro Bulhary a Rumuny, naznačil i ministr průmyslu a obchodu Alistair Darling.
